zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Amfitryon podle Kleista

Král Amfitryon (Petr Štěpán)

autor: archiv divadla   

„Kdo jsem,“ ptá se zmatený král Amfitryon thebského lidu ve stejnojmenné inscenaci Kleistovy tragikomedie uvedené Městským divadlem v Brně v pohostinském vystoupení na scéně pražského Divadla v Dlouhé. Představení v brilantní režii Hany Burešové otřese nejen identitou hlavního hrdiny, ale zpochybní i veškeré jistoty o nás samých a okolním světě.
Mytický příběh o Diovi – Jupiterovi, který chce získat lásku krásné a věrné Alkmene a přivlastní si proto tvář jejího manžela Amfitryona, známý v Plautově antickém i Molièrově novověkém zpracování, byl Kliestem rozšířen o další významové roviny – dobovými teologicko filozofickými spekulacemi kantovského ladění o poznatelnosti věcí kolem nás, v podání Hany Burešové o zrelativnění (např. vnímání odlišnosti jako stejnosti, posun času – místo tří dějství pouze jedno apod.). Christologický motiv lze spatřit v Diově touze pobývat uvnitř lidského srdce, zrcadlit se v lidské duši. Nestačí mu být uctíván u oltářů, chce lidskou lásku neboť „i na Olympu je pusto bez lásky“. Protože však je vším a všude a nemá viditelnou formu, nezbývá než „ukrást“ tvář, podobu, osobnost – to, co si smrtelník dokáže představit.

Král Amfitryon (Petr Štěpán) se nevzdává svého já tak lehce jako jeho sluha Sosias (Jan Mazák) po střetu s Hermem – Merkurem (Viktor Skála), nicméně v konfrontaci obou Amfitryonů ustupuje Jupiterovi (Igor Ondříček). Osudný výrok, kdo je ten pravý, musí vyřknout před thébským lidem Alkmena (Ivana Vaňková), nešťastná obět´ těchto filosofických hrátek. Takto se jí mstí Zeus za její „bezbožnost“ - že jej opomíná vidět v jeho velkém díle – „v červáncích, v zurčení vodopádu, ve zpěvu slavíka“, ve všem jsoucím.
Lehká fraška na počátku se mění v antickou tragedii s přísně dodržovanou jednotou děje, místa a času a vyvrcholením v katarzi. Ten, který je „vším, co bylo, je a bude“ jako deux ex machina s patřičnými efekty vše uvede na správnou míru a každý je opět tím, za koho se považuje.
Za způsobená příkoří je Amfitryon odměněn příslibem narození syna, který jako nejslavnější z herou vstoupí na nebesa mezi nesmrtelné. Na nebesa – nebo snad do muzea - vstupuje i celá usmířená společnost a dvě malé děti, hrající si na honičku mezi těmito zkamenělými figurami, nás posléze vrací do reality. Probudili jsme se z iluze dlouhé noci do našeho skutečného světa – nebo snad naopak-?
Mnohovýznamové repliky skvěle zahraných postav, které ani nelze všechny postihnout, humor prorážející nejdramatičtějšími okamžiky, symbolické barvy kostýmů (Hana Fischerová), jednoduchá scéna (David Marek), střízlivá gesta i podmanivá lyrická i patetická hudba (Vladimír Franz) vytvořily představení – rituál, divadlo v původním smyslu slova, které ještě dlouho bude doznívat v těch, kdo se ho zúčastní s nepředpojatou myslí.

25.12.2006 15:12:58 Helena Kozlová | rubrika - Recenze

Časopis 20 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Recenze

Dub: empatické přijímání zpráv

Pavel Vacek (Dub)

Městské divadlo Zlín uvádí v české premiéře hru britského dramatika Tima Crouche DUB (An Oak Tree, 2005). Crou ...celý článek


Hostina dravců: když jde o život

Hostina dravců (Slovácké divadlo)

Slovácké divadlo Uherské Hradiště uvádí novou inscenaci HOSTINA DRAVCŮ autorů Vahé Katcha a Juliena Sibre. V č ...celý článek


Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe

Tři mušketýři (Městské divadlo Zlín)

Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých ...celý článek


Hra, která se zvrtla: grál mezi komediemi

Milan Němec a Kristýna Daňhelová (Hra, která se zvrtla)

Městské divadlo Brno uvádí inscenaci trojice autorů Heryho Lewise, Jonathana Sayera a Heryho Shieldse HRA, KTE ...celý článek



Časopis 20 - sekce

OPERA/ TANEC

Novinky z Institutu Pavla Šmoka

Luboš Ogoun (Foto: Institut Pavla Šmoka)

V Institutu Pavla Šmoka (IPŠ) v Braníku je i v roce 2024 zpřístupněna videotéka se studovnou s archivem tiskov celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Al Pacino ve své jediné oscarové roli

Vůně ženy

Vůně ženy
Poslední pánská jízda ve víru tanga, kvalitního jídla, pití a krásných žen. Al Pacino ve své jedi celý článek

další články...