Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Minirozhovor nejen s Filipem Blažkem

Třetího března byl pro Divadlo ABC (tedy aspoň pro jeho část) hodně smutný den. Asi ve čtvrt na osm večer se definitivně zavřela opona nad inscenací Harold a Maude s Filipem Blažkem a Květou Fialovou v hlavních rolích. Hru Colina Higginse v režii Ladislava Vymětala mohli v "Ábíčku" vidět diváci během více než pěti let. Příběh dvou podivínů, které přes diametrálně rozdílný věk spojuje láska, hráli v Divadle ABC už v roce 1976, tenkrát s Marií Rosůlkovou a Viktorem Preissem.
Osmdesátiletá Maude, která hltá život poživačně a do dna, učí totéž mladíka Harolda - dosud do sebe uzavřeného, samotářského a mírně labilního chlapce, jehož největším koníčkem byly sebevraždy a návštěvy kostela... jejich příběh je sice komediálně laděný, ale především velmi dojímavý, o to víc, když se hraje naposledy...

"Tohle představení jsme měli strašně rádi, myslím, že všichni, kteří jsme v tom hráli. A pro mě to bylo dneska úplně stejný jako premiéra, stejná tréma, úplně stejný vzrušení, akorát že na konci to bylo velký dojetí a smutek z toho, že to končí. Bylo to vidět v celým sále," říká Marie Durnová, představitelka Haroldovy matky.
Kamila Špráchalová neskrývala při děkovačce dojetí a smutek, v šatně jsem ji už netrápila otázkami na pocit z derniéry. V představení si zahrála tři adeptky na vdavky s Haroldem - admistrativní pipku Nancy, studentku politických věd Silvii a "hérečku" Violu: "Nejvzdálenější mi byla asi ta hysterická herečka. Proto mi Láďa Vymětal od první chvíle říkal, že se mi bude hrát nejlíp, protože je mi nejvzdálenější a je to pravda. Protiklady se hrajou nejlíp."
Ani paní Květa Fialová se s inscenací neloučila snadno. O to víc, že se mnozí shodují v tom, že Maude jakoby byla napsána právě pro ni. Ona sama se tomu brání: Né, toho bylo tolik, naposledy to hrála Marynka Rosůlková ... je to krásný text. Měla jsem ale takovou velikou poctu, když na tom byla moje vnučka Dominika, to jí bylo pět let, tak se jí moje dcera ptala: ´Ty víš o čem to je?´ a ona řekla: ´O babičce.´ Takže ví, že takle přemýšlím.
Kterou jinou herečku byste si v roli Maude teď dovedla představit? Ježiš, to já nevím, jak kdo co má zalezlý v duši. Nevím, lidi jsou takový dost racionální, což já vůbec nepřijímám ani okamžikem, že jo. To, co nevidím, je pro mě důležitejší, než to, co je vidět.

Minirozhovor s Haroldem -- Filipem Blažkem
Bylo to strašně smutný, myslel jsem, že mě to neskolí, ale v tý jedný scéně jsem to trošku nerozdejchal a málem jsem nemluvil. A spolupracovat s Květou Fialovou? To je prostě bez komentáře, to je nádherný a za těch šest let vznikne takovej úzkej vztah.

Váš Harold má velmi zvláštní intonaci a barvu hlasu, to byla vaše "práce", váš nápad, jak jej nechat mluvit?
To je spoluprácí s režisérém, on to nějakým způsobem nastevře a já do toho nějak vklouznu, jinak sám neuvěřím tomu, co dělám. A to je strašně milá poloha hrát takovýho človíčka, při takovýmhle textu, režisérovi a vedle Květy...

Hrál jste někdy něco podobného?
Já myslím, že dosud ne. Na někoho to může působit daleko jednodušeji, ale ta postava je složitá už jenom proto, co on všechno dělá a proč páchá ty sebevraždy a všechno. Nepamatuju, že bych hrál něco podobnýho jako tuhle krásnou roli. Vedle Cyrana a Červenýho a černýho jsem mohl hrát takovýho klučíka.

Na co se v ABC teď připravujete?
Tak za nějakých čtrnáct dnů má být premiéra Mrtvých duší v Bulgakovově dramatizaci. Zatím o tom nechci moc mluvit. Je to zvláštní žánr a já se s tím strašně peru. Je tady novej režisér, mladej kluk Aleš Bergman, výtečnej teoretik, ale jak se neznáme, tak jsme si k sobě hledali cestu. Jsem z toho všeho hrozně zmatenej, tak se modlím a doufám, že to dopadne všechno dobře, už to pokročilo, mnohý věci jsou daleko jasnější.

Mrtvé duše. To je ale něco úplně jiného, než se v "Ábíčku" doteď hraje.
To byl záměr dramaturgie, doteď se vzdávala pocta všemu, co tady kdy bylo, počínaje Werichem a vracely se sem věci, který se tady kdysi hrávaly. Přišel čas trošičku rozšířit repertoár, obohatit. Já jsem měl újmu, že jsem hrál tady nádherný role, třeba toho Cyrana a Červený a černýho, ale lidi, jak nejsou zaměřený sem chodit na něco jakoby vážnějšího, tak už to nemá těch osmdesát repríz. Je to škoda, když konečně třeba ten Cyrano dozrál, tak musí pryč, to je hroznej smutek.

A ve Špalkově Kašparu, kde hrajete v inscenaci Richard III. vás nic nového nečeká?
Možná, možná někdy v budoucnu. Jakub říkal, že by rád. A já poznávám rád nový lidi a nový prostory, i novej vyjadřovací způsob.

4.3.2001 Lenka Nejezchlebová | rubrika - Rozhovory

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

Festivaly (1), Recenze (3), Z éteru (2), Ze zlaté kapličky (1), Zveme ... (7)

reklama