Scéna.cz 

Paní Bovaryová: Důležité je stát pevně na zemi

Román PANÍ BOVARYOVÁ, jeden z pilířů světové literatury 19. století, v režii Tomáše Loužného ožívá na jevišti Národního divadla. Loužný vychází z překladu Miloslava Jirdy a vytváří inscenaci, která je syrová, aktuální a symbolická. Divákovi nabízí příběh o touze, snech a neúprosné realitě, v níž hlavní hrdinka Emma Bovaryová marně hledá únik.

Režijní jazyk je čistý a minimalismus provází diváka příběhem bez zbytečného balastu. Scénograf Dragan Stojčevski staví na prázdné scéně, které dominují velké korále nebo viola a kde se vše odehrává v dialogu postav a sugestivním textu. Kostýmy Kateřiny Jirmanové ladí s charakterem jednotlivých postav, čímž umocňují jejich psychologické vrstvy. Nejde o historickou věrnost, ale o nadčasovost – scéna i kostýmy rezonují se současností. Výrazným vizuálním prvkem je obří střevíc na proscéniu. Představuje jak symbol pohádky o Popelce, tak metaforu života na dluh a honbu za nedosažitelnými sny. Tento motiv se v inscenaci vrací, až nakonec střevíce zaplaví celé jeviště – stejně jako Emminy nenaplněné ambice a dluhy.

Emma Bovaryová, ztvárněná Denisou Barešovou, je plná elegance a křehkosti, přičemž její herecký výkon - tanec symbolizuje snílkovskou touhu po něčem víc. Barešová dokáže jemně odstínit Emminy pocity od naivní radosti až po zoufalství. Její interakce s milencem Rudolfem (Robert Mikluš) ukazuje syrovou pravdu – on ví, co chce, a bez výčitek zmizí, jakmile dosáhne svého. Roli manipulátora Lheureuxe, který Emmě nenápadně podkopává život, skvěle vystihl Pavel Neškudla. S přesvědčivostí předvádí, jak snadno lze někoho nalákat na lesklé pozlátko dluhů a příslibů. Oproti tomu student Leon Filipa Březiny působí jako mladický kontrast – nevinný, ale nerozhodný milenec.
Radúz Mácha jako Karel Bovary ztělesňuje oddaného, ale zaslepeného manžela. Jeho dobrosrdečnost a neschopnost pochopit Emmin vnitřní svět vytváří tragický podtón. Výraznou oporou inscenace je také Martina Preissová jako matka Bovaryová, která představuje řád a tradici. Její přísnost a pragmatismus jsou v ostrém kontrastu k Emmině nespoutané povaze. Do kaleidoskopu románu Paní Bovaryová zapadají i ostatní figury, které ztvárňují Petr Vančura a Tereza Jarčevská.

Loužný zdůrazňuje hlavní motivy románu – touhu po štěstí, život na dluh, iluze a realitu. Finanční problémy a honba za ideály jsou zobrazeny v celé jejich naléhavosti, což inscenaci dává nadčasový rozměr. Diváci se ocitnou uprostřed příběhu, který nenabízí jen divadelní zážitek, ale také zamyšlení nad vlastními hodnotami a sny.
Loužného PANÍ BOVARYOVÁ je inscenací, která věrně a citlivě přenáší Flaubertův román na jeviště. Dialogy jsou svižné, symbolika trefná a herecké výkony silné. I přes místy výraznou hudební složku si inscenace zachovává svou křehkou eleganci. Střevíce na scéně nám připomínají, že sny jsou krásné, ale stát pevně na zemi je často důležitější. Tato adaptace patří k těm, které dokáží s citem a moderním pohledem přiblížit klasiku dnešnímu publiku. A hlavně poukazuje na to, co se může stát, i když střevíc nesedí, je důležité stát pevně na zemi.

G. Flaubert: Paní Bovyryová
Adaptace a režie Tomáš Loužný, scéna Dragan Stojčevski, kostýmy Kateřina Jirmanová, hudba Ivo Gregorec Sedláček.
Osoby a obsazení: Ema Bovaryová (Denisa Barešová); Karel Bovary (Radúz Mácha); Paní Bovaryová st. (Martina Preissová); Rudolf, šlechtic (Robert Mikluš); Leon, student (Filip Březina j.h.); Lherureux (Pavel Neškuda); Markýz, Lékarník Homais (Petr Vančura) a Komorná Victorie, Služebná Stáze, Operní diva Nourritová (Tereza Jarčevská).
Psáno z druhé premiéry 15. listopadu ve Stavovském divadle, ND Praha.

www.narodni-divadlo.cz