Scéna.cz 

Děti sametu: Rosťa Novák

Děti sametu: Rosťa Novák
Potomek legendárního českého loutkářského rodu, který vrátil cirkus do oblasti umění. Dokumentární cyklus ČT (2014). Režie A. Sirotková. Série profilových dokumentů mladých umělců, kteří si vybudovali pozici v kontextu českého a povětšinou i světového umění. Svět současné opery, baletu, literatury, nového cirkusu, výtvarného umění a moderního tance očima zástupců první generace, která dospívala už ve svobodné zemi, a generačně spřízněné dokumentaristky Adély Sirotkové.

Rosťa Novák je potomkem osmé generace rodu Kopeckých, který, jak sám říká, byl odjakživa světský. Jedna jeho část vstoupila do dějin českého loutkového divadla. Existovala ale i druhá, neméně rozsáhlá část rodiny Kopeckých, která měla své cirkusy. Jeden z nich – Cirkus Praga – existuje dodnes. Mohlo by se tedy zdát logické, že Rosťa svým Cirkem La Putyka vlastně jen navázal na rodinnou tradici, ale jeho cesta k novému cirkusu byla mnohem složitější.
Rosťa se narodil na Štědrý den roku 1979. I když se mu jako dítěti líbil svět divadla, a to jak pražské Ypsilonky, kde byl v angažmá jeho otec, tak na nejrůznějších štacích, kam kočoval s mámou, dědečkem a loutkami, byl si dlouho víc než jistý, že divadlu se profesionálně věnovat nechce. Možná to byl jen vzdor, ale zcela jistě podepřený zkušeností z bohémské rodiny za doby reálného socialismu, která svobodnému životu rozhodně nakloněna nebyla. Ještě na gymnáziu si byl Rosťa jistý, že on bude v rodině „ten chytrý“ – chtěl studovat filozofii nebo psychologii. Jeho rozhodnutí nalomil spolužák Lukáš Trpišovský (dnes polovina režijní dvojice SKUTR), když ho přemluvil, aby s ním chodil do dramaťáku. O rok později už se pokusil o přijímací zkoušky na DAMU, ale neúspěšně. Následoval rok elévování v divadle v Chebu a opět přijímací zkoušky, tentokrát úspěšné. Rosťa se dostal do ročníku vedeného Josefem Kroftou, který si se svými studenty rozhodl splnit letitý sen – udělat inscenaci přímo v cirkusovém šapitó. Rok, který Rosťa se svými spolužáky strávil v cirkusu Berousek, byl evidentně osudový, protože od té chvíle se datuje jeho fascinace cirkusem, kterému se rozhodl vrátit jeho původní poetiku. Inspirován proudem nového cirkusu na západ od Berlína přetvořil stará jatka v Holešovicích v chrám zasvěcený tomuto specifickému proudu fyzického divadla.
Vysílání: 02.8., 01.50 hod., ČT art