Karmelitky ve Zlíně
Velkou francouzskou revoluci přináší zatím poslední Pitínského režie do Městského divadla Zlín. Příběh napsal G. Bernanos v roce 1948 podle skutečné události, jež byla vyvrcholením občanské revoluce po pádu Bastily v roce 1789-94 a při níž bylo odsouzeno k popravě šestnáct Karmelitek kláštera v Compiègne. Bernanos stejně jako jeho předchůdci postavil dramatický děj na postavě mladé dívky Blanky de la Force pocházející z aristokratických kruhů. Její vstup do přísného řádu, pochybování o něm a konečné odevzdání se dobrovolně do rukou kata, vylíčil s největší střídmostí a se smyslem pro pravdu. Zachytil tak nejtišší dialogy odsouzených před popravou. Vedle toho mistrně zachytil konflikt dvou řádů, systémů - živelné revoluce vytvářející občanský stát a oddaný řád jeptišek.
Blanka de la Force je další z Pitínského řady statečných dívek, mezi nimiž nelze opominout Maryšu a Evu (Gazdinu robu). Jsou vždy opuštěny, na pokraji společnosti, jednají ve jménu vlastního přesvědčení. Společnou mají všechny i smrt, zatímco Eva končí svůj život v chladných vodách Dunaje, Blanka svůj symbolicky na popravišti.
Herecké obsazení vyniká především postavou Matky Marie (H.Čermáková), Blanky de la Force (G.Pyšná), v neposlední řadě Kaplana (I.Řehák). Poněkud rozpačitý jsem ve vztahu k nově zvolené Matce Představené (E.Daňková), která se namísto mnou očekávané "slizké" diplomatky proměnila v poněkud exaltovanou služtičku. Vedle sólových hereckých výkonů nelze opomenout sborové hraní řádových sester, například při sklízení ovoce.
Vlastní scéna Dialogů Karmelitek (J.Čermák) je ponořena do klasické šedi, již tolik známé z Maryši nebo Bloudění, prostoupena moderními prvky (např. modrá dvoukolová kára, plastové barely), které děj do jisté míry přibližují divákům. Zároveň však užívá i slovních spojení, jež diváky směle ujišťují o tom, že na ně Pitínský ve své inscenaci nezapomněl. Závěrečná scéna se odehrává na bílém plátně za zvuku šibeničních propadel (scéna se nápadně podobá závěru Maryši). Nabízí se proto otázka, zda dochází J.A.Pitínskému invenční přístup, nebo zda-li nezakončuje svou tvorbu apokalyptickým propojením.
Georges Bernanos: Dialogy Karmelitek. Městské divadlo Zlín (premiéra 16.9.2000)
Režie: J.A. Pitínský, Dramaturgie: K. Fitzová, Scéna: J. Čermák, Kostýmy: Z. Rusínová-Štefunková, Výtv. spolupráce: F.Kršák, Hudba: P. Hromádka, Korepetice: R. Dvořák, Hudební spolupráce: T. Matasyo, Asist. režie: J. Adámek.
Hrají: V. Polanská, G. Pyšná, E. Daňková, H. Čermáková, K. Sochorová, J. Tomečková, K. Uhrová, R. Julinová, Z. Kružíková, M. Marcilisová, T. Matasyo, I. Petrovicová, J. Šimčíková, R. Šopík, G. Řezníček, I. Řehák, P. Leicman, M. Hloušek, J. Vápeník, K. Semerád.
TIP!
Časopis 19 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
Hostina dravců: když jde o život
Slovácké divadlo Uherské Hradiště uvádí novou inscenaci HOSTINA DRAVCŮ autorů Vahé Katcha a Juliena Sibre. V č ...celý článek
Dub: empatické přijímání zpráv
Městské divadlo Zlín uvádí v české premiéře hru britského dramatika Tima Crouche DUB (An Oak Tree, 2005). Crou ...celý článek
Zlatovláska: jevištní adaptaci obohacuje filmový střih
Hudební divadlo Karlín uvádí na Malé scéně klasickou pohádku Karla Jaromíra Erbena ZLATOVLÁSKA v úpravě Jana P ...celý článek
Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu
Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato ...celý článek
Časopis 19 - sekce
HUDBA
Květnové koncerty ArtCafé představí směsici žánrů
Nejbližší koncerty ArtCafé nabídnou v Broumově během května vystoupení českých i zahraničních muzikantů. Jako celý článek
OPERA/ TANEC
Pavel Černoch se představí v Hamburku
V neděli 12. května se tenorista Pavel Černoch poprvé představí v opeře Dmitrije Šostakoviče Lady Macbeth Mcen celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Filmové tipy 20. týden
Fotograf
Hořká komedie inspirovaná tvůrčí živelností a vztahovými karamboly světoznámého českého fotografa celý článek