Scéna.cz 

Poslední vzkaz z Divadla Na zábradlí

Pražské divadlo Na zábradlí nabídlo jako poslední premiéru v kalendářním roce 2003 inscenaci Davida Greiga Kosmonautův poslední vzkaz ženě, kterou kdysi, v bývalém Sovětském svazu, miloval uváděnou pod zkráceným názvem Poslední vzkaz. Inscenace velmi kulminuje s předvánočním adventním časem, kdy jsou lidé na jednu stranu ve větším shonu, ale na druhou o to více se navzájem vyhledávají. Kontakt a komunikace, setkávání a sdělování je v tuto dobu na místě.
Režisér Juraj Nvota si s daným tématem poradil na výbornou. Střídání paralelních příběhů několika hrdinů na různých místech vesmíru inscenoval formou prostřihnutých klipů. Divák se vždy pomocí titulků, světelných a zvukových jinglů dozvěděl, kde se hrdinové hry právě nacházejí. Vedení herců podřídil Juraj Nvota jakémusi stylu hledání a opuštěnosti. Z výrazových prostředků převažovalo zejména civilní jakoby „odcizené“ hraní s důrazem na emotivní projev zejména v hlase.

Ve stylizaci prostředí mu velmi pomohl scénograf Petr Matásek, který sázel na jednoduché technické prostředky – například jediný stůl nebo striptérské pódium, jednoduchý bar apod. Tuto jednoduchost rozlišil pomocí světelných atmosfér a slidů na pozadí.
Podobně vkusně sladěné byly kostýmy z dílny kostýmní výtvarnice Kateřiny Štefkové. Důležitou roli v podtržení různých prostředí kromě zmiňovaných prostředků sehrála ještě hudba, o jejíž výběr a komponování se postaral Michal Ničík.

Základní kostrou příběhu jsou dva osamocení kosmonauti Oleg (David Švehlík) a Kazimír (Petr Čtvrtníček) na oběžné dráze, odtud dlouhý název inscenace – Kosmonautův poslední vzkaz ženě, kterou kdysi, v bývalém Sovětském svazu, miloval, kteří se snaží navázat spojení se Zemí a dále i přes dlouhý společný pobyt v izolaci vesmíru nechtějí přerušit vzájemnou komunikaci.

Další paralelní příběh se odehrává ve stejný okamžik na Zemi – pár Keith (Igor Chmela) a Vivienne (Petra Špalková) tráví společný večer. Opět spolu chtějí komunikovat. Jejich rozdílné zájmy způsobují těžkosti - Keith se věnuje televizi, naopak Vivienne by si ráda četla. Keith následně odletí na služební cestu. Na letišti, coby komunikačním uzlu, se setkává s mladou dívkou Sylvií (Kristina Maděričová), prožije s ní románek. Další jeho setkání na letišti s Norem Erikem (Martin Finger) se stává posledním, neboť poté je na pláži nalezen jeho oděv a prohlášen za zmizelého. Další neméně zajímavou postavou je ufolog Bernard (Jiří Ornets), který zkouší navázat spojení s mimozemskou civilizací. Do života Vivienne zasáhne sousedka – policistka Claire (Magdaléna Sidonová), která rovněž usiluje o navázání přátelství. Zároveň odhalí touhu Vivienne po dítěti.
Trochu izolovonou postavou, nicméně pro diváky velmi zajímavou, je Pacient (Leoš Suchařípa), jehož terapeutka je právě Vivienne. Další úsilí o navázání komunikace.

Leoš Suchařípa dokázal opět svým ryzím Leošovským herectvím vnést do hry radost a smích. Podobně za vrchol inscenace lze považovat i setkání Bernarda a Vivienne, Francouz a Američanka se spolu snaží domluvit a přitom vznikají velmi pozoruhodné nonsensové situace. Opomenout nelze ani výkon Igora Chmely, který své postavě dokázal vtisknout patřičnou roztříštěnost – útěk a izolace může být rovněž projevem komunikace mezi sebou, projevem vnitřního kontaktu.
Vedle něj působil Martin Finger jako postava, které nezáleží na penězích, byť přes svoji pracovní náplň - pracovník Světové banky - se snažil vést mírová jednání ve válečných zónách, trochu rozporuplné podobné jako jeho Erik.

Kosmonautův poslední vzkaz ženě, kterou kdysi, v bývalém Sovětském svazu, miloval otevírá mnoho otázek. Od inscenace nenabízí pravidelný souvislý příběh, děj putuje jakoby přes společné uzly, body nebo bóje, či majáky. Touha, hledání a usmíření, takový je poslední vzkaz divákům.

David Greig Poslední vzkaz (Kosmonautův poslední vzkaz ženě, kterou kdysi, v bývalém Sovětském svazu, miloval)
Překlad Jiří Ornest; režie Juraj Nvota; scéna Petr Matásek; kostýmy Kateřina Štefková; hudba Michal Ničík a dramaturgie Radka Denemarková a Ivana Slámová.
Hrají: David Švehlík, Petr Čtvrtníček, Igor Chmela, Petra Špalková, Táňa Pauhofová n. Lucia Gažiová, Martin Finger, Magdaléna Sidonová, Jiří Ornest, Leoš Suchařípa, Kristina Maděričová a Josef Polášek.
Premiéra v Divadle Na zábradlí 18. a 19. prosince 2003.