zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Tennesee Williams: Sestup Orfeův

Lucie Pernetová a Ján Slezák

autor: archiv divadla   

„Sestup Orfeův přiláká mnoho lidí do divadla a vrátí lidem víru v divadlo,“ řekl režisér Alfréd Radok. Tennessee Williams dokázal napsat hru plnou lásky a nenávisti. Láska je z počátku hořká a nenaplněná, ale postupně vyvěrá a prýští její pramen na oba hlavní hrdiny velkou intenzitou. Tennessee Williams celý příběh vystavěl na pověsti o bájném řeckém pěvci – Orfeovi. Jeho novomanželka Euridika zahynula na uštknutí hadem. Orfeus pro ni truchlil a nakonec se vydal do podsvětí…
Čím a zda vůbec je daný text přínosný dnešní době? Příběh umístěný na americký jih, kde starousedlíci nedokáží přijmout nikoho nového a zároveň dokážou vyhnat ze svého stáda „černé“ ovce. Látka natolik odtažitá pro Česko, ale skutečně? Reálie jsou trošku přitažené za vlasy a nám cizí. Nezbývá než, aby nastoupila filosofická metoda – analogie. Stačí si dosadit mazáctví – vyčnívání kohokoli nad kýmkoli. Jak smrdutá záležitost. V příběhu je touto nemocí postiženo hned několik postav – Karola (Lucie Pernetová), které dokonce okolí platí, za to, že se již v rodném městě neukáže. Lady Torrancová (Simona Stašová) postižena černošským pogromem a v neposlední řadě Val (Ján Slezák), jenž hledá nové místo na světě.

Inscenace v nastudování Ladislava Vymětala poskytuje velký prostor hlavní postavě Lady Torrancové – Simoně Stašové. Vyzdvihuje její citovou vyprahlost a hřích z mládí, vedle jisté odměřené věrnosti svému „povinnému“ manželovi. Příchodem Vala Xaviera nastane rozvinutí poupěte – herecký výkon Simony Stašové bych přirovnal k ibišku – dokáže Lady dát pragmatičnost (tedy přezimování ibišku) až k rozvinutí plného červeného květu – vztah s Valem, který jí dokáže dát naději a optimismus (tedy období plného květu). Simona Stašová hraje doslova o cenu Thálie za ženský herecký výkon. Vstoupí na scénu jako suverénní Lady, a musí, vždyť jde po boku svého „mafiózního“ muže, přiměřeně dávkuje odtažitost. Její propuknutí k mladému Valovi dává tušit naději a probuzení zralé ženy.

Druhou stěžejní postavou je Val Xavier – hrál Ján Slezák. O něm se nedá psát v superlativech jako o Stašové (apropo byla by to i troufalost), ale ani se nedá zatracovat. Spíše bodoval na začátku inscenace – jeho příchod coby Hadího muže. Ovšem některé filosoficko optimistické úvahy – například o ptáčkovi bez křídel nedokázal zvládnout bez přidechnutého patosu (ale spíš zde chtělo provést škrt, byť motiv ptáčka je dále několikrát opakován). Bravurní byl ve zvládnutí češtiny, byť vokáně párkrát vypustil, ale čeština skutečně na výbornou. Dle mého stálo za úvahu nechat ho mluvit slovensky. Osobně bych se tohoto rizika nebál, vždyť Val představuje cizince.
Lucie Pernetová coby Karola sice byla na začátku ve své výstřednosti příliš razantní a jednoduchá, ale dále dokázala zahrát dostatečné vrabče, které má nejen strach o druhého, ale má naprosto malou duši.
Černou postavu si zahrál Jaromír Meduna. Jeho Šerif Talbott nemá velkou plochu, ale on ji dokázal využít v celé její velikosti. Nebyl násilně a povrchově tvrdý – Meduna dokázal být tvrdý právě z důvodů zejména onoho mazáctví, tedy hluboce zásadově drsný, byť už třeba ani neví proč? (Myšleno Talbott.)

Inscenace Sestup Orfeův je právem označovaná za klenot v truhlici klasických her, jak podtrhují úvodní slova Alfréda Radoka. Ovšem ne na všechny filmy pro pamětníky se nechá dívat stále. Inscenace Sestup Orfeův v nastudování Ladislava Vymětala vyžaduje toleranci v určitých momentech. Ale jinak prýští zejména díky Simoně Stašové, která si roli po Maldé Boleslavi doslova vyhrála, respektive nechala ji jako správné vínko uzrát. Ku svému prospěchu. Ono zrání nebylo na úkor celého souboru. Naopak v souladu se všemi. Nebojte se sejít do podsvětí, když dnes je i na povrchu. Někteří vejděme z ulice, jiní naopak sestoupí do suterénu a zbylí musí vystoupit do vyšších pater.

Překlad Jan Grossman, Jiří Kolář; úprava a režie Ladislav Vymětal; dramaturgie Luděk Horký a výprava Jana Zbořilová.
Osoby a obsazení: Dolly Hammová (Veronika Jeníková); Baulah Binningsová (Vlasta Žehrová); Pinda Binnings (Jan Szymik); Bulda Hamma (Pavel Stec); Karola Cutrerová (Lucie Pernetová); Eva Templová (Kateřina Fixová); Černoch (Gaston Šubert); Val Xavier (Ján Slezák); Vilemína Talbottová (Marie Durnová); Lady Torrancová (Simona Stašová); Jabe Torrance (Jiří Klem); Šerif Talbott (Jaromír Meduna); David Cutrere (Čestmír Gebouský) a další.
Premiéra 13. září 2003 Divadlo ABC.

21.9.2003 16:09:23 Josef Meszáros | rubrika - Recenze

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Recenze

Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla

Robert Mikluš (Mefisto)

Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek


Zlatovláska: jevištní adaptaci obohacuje filmový střih

Šimon Obdržálek a Oldřich Kříž (Zlatovláska)

Hudební divadlo Karlín uvádí na Malé scéně klasickou pohádku Karla Jaromíra Erbena ZLATOVLÁSKA v úpravě Jana P ...celý článek


Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu

M. Dancingerová,  A. Rusevová, J. Burýšek a V. Zavadil

Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato ...celý článek



Časopis 18 - sekce

HUDBA

Igor Orozovič vydává album

Igor Orozovič

Herec a muzikant Igor Orozovič vydává debutové album nazvané Když chlap svléká tmu, které obsahuje jedenáct au celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Oceněné drama Píseň jmen

Píseň jmen

Píseň jmen
Tim Roth a Clive Owen jako přátelé, do jejichž dětství vstoupila druhá světová válka. Oceněné ka celý článek

další články...