zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Festival 10 + 1 let na SKUTRu

Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Přijďte na FESTIVAL 10 + 1 LET NA SKUTRu do holešovických JATEK78 ve dnech 17. a 18. dubna 2015. Známá režisérská dvojice Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský začali společně pracovat už během studií na DAMU. SKUTŘi kromě vlastních kritikou i diváky velmi ceněných představení (kombinují tanec, pohyb, akrobacii, loutky, projekce, lightdesign, text a zvuk), režírují i pro přední české scény (aktuálně bude mít premiéru Evžen Oněgin v hradeckém Klicperově divadle, v dubnu Podivný případ se psem v Kalichu, v červnu jejich již druhá realizace pro Letní shakespearovské slavnosti - ROMEO A JULIE, dále ND Praha, ND Brno, atd.).
Od příští sezóny 2015/16 převezmou vedení operního souboru Jihočeského divadla. Autorské inscenace SKUTRu se představily na mnoha prestižních festivalech v Evropě a Asii. Jejich posledním autorským projektem je BOUŘE, jež vloni na podzim vzbudila obrovskou vlnu zájmu a nadšení. Nejen BOUŘI, ale i další tři hry STK Theatre Concept, který mimo SKUTR doplňuje ještě
Adéla Laštovková Stodolová, mohou diváci zhlédnout během dvoudenního FESTIVALU 10 + 1 LET NA SKUTRu.

Kromě představení BOUŘE (bude se hrát oba dny), MALÁ SMRT, ŽENY a MUŽI, program doplní pohádka pro děti (doplníme o název), workshop Josefa Rosena, koncert Fekete Seretlek či otevřená hodina se SKUTRy. Předprodej vstupenek na FESTIVAL 10 + 1 LET NA SKUTRu v pražských JATKÁch je v síti Ticketportal.

Rozhovor se SKUTRem

  • Pamatujete si na moment, kdy jste se rozhodli pro společnou spolupráci?
    Lukáš: „Mělo to více fází. Byli jsme společně přijati do ročníku prof. Josefa Krofty a prof. Miloslava Klímy na DAMU Praha a první půlrok jsme se navzájem nemuseli. Pro mě byl Martin arogantní a pro Martina zas bylo záhadou, proč takový introvert chce dělat režii. Pak jsme jeli na lyžák a já popisoval v autobuse veselou příhodu, jak jsem si nechal opravovat vázání u lyže a Martin hned začal vymýšlet, jak by tu příhodu inscenoval. Pak jsme si dali za úkol, že budeme chodit do různých kaváren a tam si jen tak vymýšlet projekty, které bychom chtěli v budoucnu realizovat. Začali jsme sledovat, co na fakultě dělá ten druhý a začali jsme si do toho kecat…“
  • Jaké byly důvody k jejímu zahájení a co bylo Vaším prvním režijním počinem?
    Lukáš: „Ve druhém ročníku studia na DAMU mne oslovila Veronika Riedlbauchová a Veronika Hyksová, tehdy ředitelky festivalu Mladé pódium, zda bych pro ně inscenoval Prokofjevova Péťu a vlka na zahajovacím koncertě v Grandhotelu Pup v Karlových Varech. Bylo na to extrémně málo zkoušek a tak jsem poprosil Martina, jestli by do toho nešel společně. Při zkouškách jsme zjistili, že máme na papíře 95% stejných poznámek, bylo jasné, že si v práci rozumíme. Spolužáci Jirka Kohout a Kuba Žáček, kteří v projektu hráli, nám pak tajně vymysleli přezdívku SKUTR, kterou převzala celá škola včetně pedagogů. A my si z toho udělali logo. SKUTR byl na světě.“
  • Kde jste začínali? A s jakými herci a repertoárem?
    Martin: „Profesionálně jsme začali v divadle Archa, kde nám nabídl její ředitel Ondřej Hrab tvůrčí rezidenci. Chtěl po nás nové experimentující divadlo. V Arše jsme si našli svůj vlastní "rukopis" a vytvořili několik autorských cross - over inscenací. První byla Nickname o chatové komunikaci v roce 2004. To byl náš skutečný začátek. Pak následovaly inscenace Understand o Andersenovi, Duší dítě, 8 – polib prdel kosům, která Rosťu Nováka podle mne nasměrovala k novému cirkusu, a inscenace Plačky. Rezidence trvala pět let a byla základem všeho. Setkali jsme se s herci Josefem Rosenem, Dorkou Krškovou, Adélou Stodolovou a Rosťou Novákem. S Adélkou a Rosťou pak pokračovali dál i jako spolutvůrci jejich projektů. Stáli jsme při vzniku inscenace La Putyka nebo Adélčiny trilogie Malá smrt, Muži, Ženy. Dali jsme se dohromady s Kubou Kopeckým, který je pro nás nejbližším a nejdůležitějším spolutvůrcem. Naše inscenace v Arše viděl Honza Kodet, se kterým jsme pak začali také spolupracovat a stejným případem je i Simona Rybáková. Celé začátky s námi prožil a jméno nám vybudoval produkční Jirka Sulženko, Helena Rousová pak v Arše, Tereza Rychnovská, která nám pomohla se osamostatnit a teď Claudia Nasli a Pavla Klouzalová.“
  • Jedenáct let společné spolupráce – co vás napadne první jako největší, nezapomenutelný moment/zážitek za celou dobu?
    Lukáš: „Asi když jsme vytvořili první ryze autorské inscenace Masakra ve Wroclawi a právě Nickname v Arše a objeli s nimi spoustu festivalů. Ten pocit, že nás chtějí vidět i mimo republiku, že můžeme tvořit v zahraničí, byl krásný.“
  • Čeho si za celou dobu vážíte nejvíc?
    Martin: „Že jsme spolu vydrželi. Že stále máme dost respektu a inspirace v tom druhém. A že většina lidí, se kterými děláme, ráda jde do dalších nových projektů. Že nás oslovují divadla, orchestry, festivaly ke spolupráci.“
  • Je SKUTR festival jakási bilance nebo/a začátek nové tradice?
    Lukáš: „Je to bilance, krátké ohlédnutí. Jde hlavně o prezentaci našich nezávislých projektů, které jsou momentálně na „repertoáru“, a které jsme se všemi spolupracovníky udělali „na koleni“ pod hlavičkou SKUTR a nyní STK Theatre Concept. To ohlédnutí je potřeba, aby člověk neztratil kontext, odkud vyšel, a neztratil hlavně směr, kam jde. Nebo lépe řečeno, kam by jít chtěl.“
  • Jaký je rozhodovací proces při nabídce na nový projekt?
    Martin: „Většinou jsme oslovováni pro projekty, které jsou něčím neobvyklé. Například Černé na bílém Heinera Goebbelse je divadlo, jež vytváří komorní orchestr. A nejen hudbu, ale i pohyb a herecké akce, vyplývající z interpretace hudby. Sami klademe důraz na vícežánrovost naší tvorby. Propojujeme zvuk, pohyb, slovo, světlo, obraz v jeden celek. V posledních letech se ale začínáme věnovat i interpretaci klasických textů nebo oper.“
  • Jak si vybíráte vlastní tituly?
    Lukáš: „Je to téma ze současnosti, které nás zaujme. Námět musí mít prostor pro metaforu. A většinou je o nitru člověka, o našem vnitřním světě. Jednoduché, že? “
  • Váš režisérský sen.
    Martin: „Společným je režírovat zahajovací ceremoniál Olympijských her. Lukáš by pak chtěl, abychom jednou režírovali v Pařížské opeře. My se těm cílům ale smějeme. I když člověk nikdy neví… “

    6.4.2015 10:04:44 Redakce | rubrika - Festivaly
  • Časopis 20 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Festival Setkání Stretnutie 2024

    Články v rubrice - Festivaly

    Festival queer divadelního umění WILD!

    Homo Hamlet - Divadlo Azyl (SK)

    Poslední květnový týden zavítá do pražské Venuše ve Švehlovce mezinárodní festival WILD!, který představí soud ...celý článek


    Letní divadelní festival na jihu Čech Jižní Svéráz

    Z.  Mládek, W. Steers (Egon Schiele / Autoportrét)

    Unikátní site-specific divadelní festival, který je součástí vítězného konceptu Evropské hlavní město kultury ...celý článek


    Festival Setkání Stretnutie 2024 je za dveřmi

    Bílá voda (Městské divadlo Brno)

    28. ročník mezinárodního divadelního festivalu Setkání Stretnutie přinese v termínu 14. - 18. května 2024 výbě ...celý článek


    Rodinný festival Nuselské dvorky 2024

    Nuselské dvorky

    Po roční pauze se vrací do nuselských vnitrobloků tradiční rodinný festival Nuselské dvorky, který od samého p ...celý článek



    Časopis 20 - sekce

    HUDBA

    Sunnbrella Davida Žbirky představí debutovou desku

    David Žbirka

    Česko-britský hudebník David Žbirka, syn Mekyho Žbirky, uvede 4. června 2024 na brněnské Flédě debutovou desku celý článek

    další články...

    LITERATURA/UMĚNÍ

    Literární tipy 20. týden

    Nezávislý maestro Andrea Camilleri

    Romantické hrady, Rýn a dívka jménem Lorelei
    Hluboké údolí nejdůležitější evropské řeky je, kam oko dohlédn celý článek

    další články...