Scéna.cz 

Oscarový Sam Mendes představí moderního a temného Krále Leara

Současný hit britského Národního divadla 1. května 2014 v přímém přenosu uvede rekordní počet českých kin: čtvrtek 1. května 2014 | 19.45 | kino Aero (Praha), kino Scala (Brno), kino Vesmír (Náchod), kino Metropol (Olomouc), kino Jitřenka (Semily), kino Svratka (Lanškroun), multikino Cinestar (Plzeň).

I poslední z shakespearovských her zařazených do programu páté sezóny NT Live láká známými a umělecky prověřenými jmény tvůrců. Večer 1. května, osm dní po 450. výročí Shakespearova narození, cyklus přenosů divadelních her z Londýna do světových kin představí novou adaptaci slavné tragédie Král Lear v režii oscarového režiséra Sama Mendese (Americká krása, Skyfall). Ten do hlavní role stárnoucího monarchy, který chce zemi rozdělit mezi své tři dcery, obsadil svého nejoblíbenějšího herce, držitele tří cen Olivier a Řádu britského impéria Simona Russella Beala. Přímý přenos divácky i kriticky úspěšného představení v Česku uvede rekordních sedm kin, pražské Aero, brněnská Scala, Metropol v Olomouci, Jitřenka v Semilech, Svratka v Lanškrouně, náchodský Vesmír a plzeňský Cinestar. Přenos je opatřen českými a anglickými titulky.

Kromě Beala, kterého diváci NT Live viděli i jako Stalina v dramatu Spolupracovníci a v hlavní roli Shakespearova Timona Athénského, se v Learovi ukáže dalších osm herců známých z přenosů NT Live. Včetně Olivie Vinnall (Desdemona v Othellovi), Toma Brooka (Kuchyně) nebo Daniela Millara (Frankenstein).

Mendes s Bealem spolupracují už od roku 1991 a od té doby uvedli na jevištích řadu shakespearovských inscenací, pro Royal Shakespeare Company, Donmar, Old Vic i Národní divadlo. Krále Leara pojali jako temnou hru o moderním diktátorovi, který vlivem politických i osobních zvratů pomalu dochází k pokoře. „Během let se s Learem spojila jakási neškodná vřelost. Ta se tam vyskytuje na konci, ale jinak v tomto světě krutosti, násilí a bezbožnosti chybí. Tak jsem herce vybídl, aby byli k obecnému lyrismu skeptičtí,“ vysvětluje Mendes. Hra se uvádí na největším jevišti Národního divadla, Olivier, které režisér zaplnil řadou postav, aby mohl vyjádřit pohyby vojska a utečenců, které rozpad království vyvolává. „Jsme v Národním divadle a Lear vypadá jako národní hra – je o pohybech národů a o kolapsu národa,“ říká Mendes, který byl kvůli Learovi ochotný odmítnout i režii další bondovky. (Producenti filmu se nakonec raději rozhodli na Mendese počkat, jistě pod vlivem obrovskému úspěchu jeho Skyfallu).

Krále Leara britské Národní divadlo uvádí od ledna za velkého zájmu publika a chvály kritiků. „Je to docela výjimečné představení, které kombinuje epiku s intimitou. Cítíte, že Mendes a Beale spolu se všemi ostatními pracují na tom, aby prozkoumali každou skulinu této hry. Beale je magnetický a nekonvenční,“ napsal například Michael Billington z deníku Guardian. Úspěšné představení, na které fanoušci čekali čtyři roky, zůstane na programu NT až do 2. července.

Příběh o králi Learovi mohl Shakespeare znát z mnoha zdrojů, látka byla před ním zpracována víc než padesátkrát. Shakespeare, jak bylo jeho zvykem, starší zdroje předělal po svém a osud Leara, který vsadil na špatné dcery a zmoudří až ve svém šílenství, spojil s osudem slepého Glostra, který vsadil na špatného syna a prohlédne až ve své slepotě. Hra zkoumající podstatu lidské důstojnosti vypráví o i o křehké hranici mezi šílenstvím a moudrostí a chaosem a řádem a cestu ke smrti sleduje jako bolestný proces sebepoznání. Tragédie Krále Leara vznikla pravděpodobně v roce 1605, mezi Othellem a Macbethem, na počátku vlády Jakuba I., před jehož dvorem se hrála během Vánoc 1606. Zhruba od doby stuartovské restaurace v 2. polovině 17. století do 30. let 19. století se hra považovala za příliš hrozivou a příliš rozsáhlou a uváděla se s předělaným šťastným koncem, nebo vůbec.