zvláštní poděkování
Quantcom.cz

V jednoduchosti je síla - Čekání na Godota

L. Suchařípa a D. Suchařípa (Foto archiv)

  

Čekání na Godota (chce se mi psát na Godóta, bohužel text nedokáže postihnou intonaci a grimasu Davida Suchařípy, který této větě vtiskává charakteristický rys). Činoherní klub uvedl v premiéře tuto hru Samuela Becketta v režii Juraje Herze ve čtvrtek 3. října 2001 v rámci cyklu her Činoherní miniklub.
Spláchnutí záchoda a na scénu přichází Vladimír (David Suchařípa), v koženém křesle sedí Estragon (Leoš Suchařípa). Jeviště je přeměno v umolousaný prostor veřejné čekárny, jak tomu napovídají jízdní řády, ošuntělé plakáty a umakartové stěny s klasickými zářivkovými tělesy, které známe právě z těchto prostor a továrních hal.

Bezútěšná existence, nevšímavost, touha po druhém laskavém člověku. Tak se nechá postupně proniknout do textu inscenace, která v podstatě nenaznačuje a neukazuje žádnou stopu, po níž se vydat. Tento druh stylu plně vyhovuje režisérovi Juraji Herzovi. K jeho doménám patří nejen horor, ale i humor a oba dva prvky jsou v inscenaci plně zastoupeni. Herz se svým pojetím nepustil pod povrch absurdního dramatu. V jednoduchosti je síla, ale i skrytá složitost, tak by se nechal jeho styl jednoduše charakterizovat.
Starý pán Estragon, si chce sundat levou botu prý „ať si odpočine“, s čímž nesouhlasí Vladimír. Jejich dialog naruší ostrý hvizd a na scénu vbíhá Lucky (Radek Holub) se zavazadly v ruce, s obojkem kolem krku a na vodítku, jehož druhý konec vede do ruky Pozza (Barbora Hrzánová).
Hrzánová ztvárňuje dominantního drsného pána, plného energie, který si je vědom, že kdyby nebyl silnější, mohl by se psem stát on. Holub, na něhož mnoho textu nezbylo, mistrně ztvárňuje pokoru, úlisnost a vypočítavost. Jeho výstup, kdy si nasadí čepici a je inteligentem, se nedá přehlédnout, nejen pro množství textu. Daný monolog má svůj cyklus, a Holub se v něm ani neztratil ani nezaškobrtl. Rovněž tak vynikající je jeho etuda taneční.
Leoš a David Suchařípa vytvářejí protiklad živočišnosti předchozí dvojice. Nelze určit, zda jsou žebráci, či například vysloužilí klauni. Důležitý je generační vztah obou postav. Vladimír (David Suchařípa) se na jednu stranu chová sobecky, např. ve scéně s mrkví a ředkvičkou, na druhou stranu je ohleduplný a ke stáří uctivý, obraz s obouváním bot.
Pokud se divák chce dočkat „Godóta“ má smůlu, na jeviště nepřijde. Dočká se vynikajících hereckých výkonů, smyslu pro zkratku a hloubku, za což všem zúčastněným patří dík. „Přijdu zítra, Godot,“ přečte Vladimír z faxu. Přijďte taky.

Samuel Beckett Čekání na Godota Překlad Karel Kraus; režie Juraj Herz; scéna Šimon Caban; kostýmy Simona Rybáková; dramaturgická spolupráce Roman Císař.
Osoby a obsazení: Estragon (Leoš Suchařípa); Vladimír (David Suchařípa); Pozzo (Barbora Hrzánová); Lucky (Radek Holub).
Premiéra 3. října 2001, Činoherní klub.

8.10.2001 Josef Meszáros | rubrika - Recenze

Časopis 25 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Lípa Musica 2024

Články v rubrice - Recenze

Proč bychom se netěšili na Smetanu s nadsázkou?

Andrea Zelová a Libor Matouš (Proč bychom se netěšili...)

Roku 1824 se narodil český významný hudební skladatel Bedřich Smetana. Rok 2024 - Rok české hudby se věnuje pr ...celý článek



Časopis 25 - sekce

HUDBA

Michael Kocáb: Povídali, že mu hráli (+bonusy)

Přebal alba

Kocáb 70: reedice jeho prvního sólového alba, na CD s osmi bonusy. Michael Kocáb je jako instrumentalista, zpě celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Sarajevský atentát 1914 – 110 let

Sarajevo 1914

Sarajevo 1914
Konspirace v pozadí události, která zahájila první světovou válku. Koprodukční film České tel celý článek

další články...