zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Šumperské střípky

Z inscenace Poprask na laguně

autor: archiv divadla   

V rámci festivalu České divadlo 2005/06 dorazila do Prahy šumperská inscenace J. Kandera, F. Ebba a J. Masteroffa Kabaret. Tato inscenace patřila v minulé sezóně mezi nejlepší a pražští diváci vlastně viděli její poderniérové provedení (s několika – zdařilými - záskoky). Ukazuje se, že má-li divadlo k dispozici kvalitní text a hudbu, může i v rámci regionu vzniknout skutečně zajímavý kousek. K režijní spolupráci byl tentokrát přizván David Drábek, o multifunkční scénu se postaral David Bazika a jímavé herecké (a barevně zajímavé pěvecké) výkony předvedli šumperští herci. Samozřejmě, že regionální scéna si nemůže dělat ambice na supervýpravnost alá Broadway, ale právě komornost (v postavách tanečnic až jakási přiznaná provinčnost), dodává inscenaci zvláštní nádech.

Bohdana Pavlíková jako Sally Bowles dokáže být správně ordinérní, tvrdá, až „hranatá“. Nicméně nejpůsobivější je v závěru, kdy po písni Kabaret zpívané v jakémsi zoufalém opileckém kómatu před publikem napucovaných fašounů, a po následném dobrovolném potratu přichází naposledy za Cliffem už obhroublé image zbavená, jemná blondýnka, běží mráz po zádech. Její temný, nakřáplý hlas v interpretaci písní má své tajemství, a zároveň jakousi lascivní komiku. Kultivovaným partnerem je jí Gustav Hašek jako Cliff Bradshaw. Narozdíl od filmu je v inscenaci potlačen homosexuální motiv a tak se herec může soustředit jen na obecně lidský příběh hledání, kde se vyrovnává nejen s cizím - fascinujícím - světem, ale zároveň sám se sebou. Jako člověk odjinud dokáže vidět tohle mraveniště osobních, společenských i politických vztahů z nadhledu, a skepticky nahlédnout situaci, kde se z krásného mejdanu, na němž je dovoleno vše, latentně blíží rozklad. Kabaretiér Petra Komínka je správně potměšilým, „malým“ glosátorem událostí. Obrázek zrůdnosti doby a tragiky lidských vztahů citlivě doplňuje příběh hledání lásky dvou osamělých lidí – podivínského Žida pana Schulze Petra Krále a slečny Schneiderové (Olga Kaštická). Karikaturní rámec postaviček předválečného Berlína záskokově doplnili dva noví členové souboru Klára Hanušová jako ordinérní slečna Kostová proměňující se v přesvědčivě hajlující uvědomělou občanku Říše a František Čachotský jako v roli pikantní zrzavé kabaretní tanečnice. Vzhledem k tomu, že v regionech se situace v souborech mění dosti často, je inscenace Kabaret vlastně už minulostí, a potenciální diváky bude spíše zajímat, co přinese nová sezóna.

Novou sezónu tedy Šumperk zahájil Limonádovým Joe a nedávno tu uvedli druhou premiéru - Goldoniho Poprask na laguně. K režii inscenace byl přizván René Vápeník, který na scéně (a v kostýmech) Petra Kolínského roztočil společně s převážně mladými herci kolotoč temperamentních situací, akrobatických kousků a slovních hříček. Chvílemi diváka napadá, že méně by možná bylo více – je tu patrná až jakási překotnost akcí, přemíra nápadů, které tryskají jeden přes druhý. Herci ve snaze vyplnit požadavky režiséra valí na diváka tolik podnětů, že je publikum (především starší) vždy není schopno zcela vstřebat. Nicméně, hekticky nervní a výbušná atmosféra milostných a rodinných zápletek, kde se prkotiny přerůstají do obrovitých těžko řešitelných problémů, má něco do sebe. V paměti utkvějí jednotlivá gesta, dryáčnické nuance hlasu, akrobatické kousky, barvené obrazy prosluněného Jihu. A příjemné postavičky této pestrobarevné mozaiky: Checca Kláry Hanušové, vypiplaná naivní a přitom dětsky vychytralá svéhlavička, její sestra, ráznější, intrikánštější Orsetta Jolanty Galuszkové... A ti nadržení mlsní lišáci, furiantsky odhazující prstýnky, je-li je náznak toho, že jejich milá se podívala jinam, a přitom bezostyšně laškující se všemi místními ženami a dívkami - Beppo Franatiška Čachotského, Toffolo Alexandra Stankuše či Tito Zdeňka Stejskala. Inscenace vyžaduje na hercích (i díky dispozicím scény) chvílemi až akrobatickou ohebnost, a schopnost rychlé reakce (přestavby scény, které jsou organickou součástí inscenace, mají na starosti herci). Mladá a čerstvá, a tedy s právem na určitou nedokonalost, taková je inscenace Goldoniho komedie na scéně šumperského divadla.

C.Goldoni: Poprask na laguně, překlad: Zlata Kopová, režie: René Vápeník, hudební spolupráce: Martin Dohnal, scéna a kostýmy: Petr Kolínský.
Hrají: Klára Hanušová, Bohdana Pavlíková, Hana Tunová, Olga Kaštická, Zdeněk Stejskal. Frnatišek Čachotský, Alexandr Stankuš, Petr Král, Vladimír Gottwald, ad.
Premiéra 26.11. 2005 Městské divadlo Šumperk.

19.12.2005 00:12:54 Jana Soprová | rubrika - Recenze

Časopis 25 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Proč bychom se netěšili na Smetanu (MdB)

Články v rubrice - Recenze

Proč bychom se netěšili na Smetanu s nadsázkou?

Andrea Zelová a Libor Matouš (Proč bychom se netěšili...)

Roku 1824 se narodil český významný hudební skladatel Bedřich Smetana. Rok 2024 - Rok české hudby se věnuje pr ...celý článek


Judy - jiskřící duše, která se vydává všanc divákům

Monika Absolovoná a Jan Nedbal (Judy)

Inscenace JUDY není pro Divadlo Studia Dva novinkou. V české premiéře uvedlo text Petera Quiltera NA KONCI DUH ...celý článek



Časopis 25 - sekce

HUDBA

Beatles, kluci z Merseyside

Beatles, kluci z Merseyside

Beatles, kluci z Merseyside
Cesta talentovaných mladíků z Liverpoolu na světová podia. Britský hudební doku celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Alšova galerie roste a intenzivně posiluje vášeň pro umění

Belvedere na Hluboké – Let It GROW Again!

Alšova jihočeská galerie představuje rozsáhlý výstavní projekt s názvem Belvedere na Hluboké – Let It GR celý článek

další články...