Scéna.cz 

Strejda Čtvrtek a Diagnóza PZ

Strejda Čtvrtek
Klasik moderní české pohádky, tvůrce Rumcajse s Mankou i Křemílka s Vochomůrkou ve vzpomínkách H. Frankové, A. Juráskové, J. Chalupy, Z. K. Slabého a dalších (2009). Režie T. Váňa. Jméno spisovatele Václava Čtvrtka (1911–1976) se asi většině diváků vybaví ve spojitosti s populárními večerníčky o loupežníku Rumcajsovi, Křemílkovi a Vochomůrkovi, Makové panence, vodníku Česílkovi, víle Amálce a mnoha dalšími pohádkovými postavami. Tyto večerníčky zná skoro každý, o Čtvrtkově životě však zná podrobnosti jen málokdo. Narodil se v Praze jako první ze tří dětí berního úředníka a jeho rodné jméno znělo: Václav Cafourek. Václavem Čtvrtkem se stal až v roce 1959, kdy si nechal úředně změnit jméno. Předcházelo tomu studium na gymnáziu, tři semestry na právech a nudné zaměstnání finančního úředníka. Ve svém živlu se však ocitl až tehdy, když se začal věnovat literární tvorbě pro děti: v dětských časopisech jako Mateřídouška či Ohníček, v Československém rozhlasu, kde byl vedoucím vysílání pro děti a mládež, a především v desítkách pohádkových knížek. Jeho soukromý život byl bohužel poznamenán nevyléčitelnou nemocí, která mu vzala syna a dvě první manželky. V dokumentu na něj vzpomíná jeho dcera Markéta a spolupracovníci K. Weinlich, J. Chalupa, H. Franková nebo A. Jurásková.
Vysílání: 23.1., 10.35 hod., ČT1

Diagnóza PZ
Básník, hudebník a výtvarník Pavel Zajíček byl klíčovou osobností českého undergroundu. Výjimečné jsou jeho výtvarné práce, verše i texty, ale především jeho skupina DG 307. Dokumentární cyklus o lidech, kteří měli odvahu být svobodní i v době nesvobody (2014). Režie J. Fiedor. Pavel Zajíček je klíčovou osobností českého undergroundu. Výjimečné jsou jeho výtvarné práce, verše i texty, ale nejdůležitějším projektem je skupina DG 307, kterou založil společně s Milanem Mejlou Hlavsou na začátku 70. let. V roce 1976 byl PZ odsouzen na jeden rok nepodmíněně v rámci akce komunistického režimu proti mladým hudebníkům, která byla později nazývána „Proces s Plastic People". Paradoxně i díky tomuto procesu, který se stal impulsem pro sepsání základního prohlášení Charty 77, se do povědomí veřejnosti tak trochu neprávem dostala spíše skupina PPU a ne Zajíčkova DG 307. Pavel Zajíček po estébáckých represích v roce 1980 odešel do exilu. Nejprve do Švédska, poté do USA, kde se vedle psaní věnoval především výtvarnému umění. S jeho odchodem do zahraničí umlkla i skupina DG 307. Až počátkem devadesátých let, po pádu komunistického režimu, obnovuje DG 307 a nahrává desku. V polovině devadesátých let se vrátil z New Yorku do Prahy. Vydal několik básnických sbírek na CD, s většími či menšími přestávkami koncertoval buď s DG 307, nebo sám, v doprovodu violoncella, houslí a kytary. Zatímco PPU dokázali ze svého jména a pověsti zakázané kapely vytěžit maximum, byli zváni na nejrůznější akce a hráli dokonce v Národním divadle, Pavel Zajíček a DG 307 byli stále stranou zájmu a vlastně stále v undergroundu.
Vysílání: 24.1., 22.30 hod., ČT art