Scéna.cz 

Adventní klasické tipy

Collegium 1704 hraje Mozarta, Vranického a Beethovena
Symfonie Eroica a La Tempesta v podání vynikajícího a ve světě vyhledávaného orchestru Collegium 1704, za řízení V. Lukse. Beethovenova Eroica, pokládaná za první romantickou symfonii vůbec, je známá svou souvislostí s původní dedikací Napoleonovi, již Beethoven vyškrtl poté, co se Napoleon prohlásil císařem, a nahradil ji věnováním svému mecenáši, hudbymilovnému knížeti Josefu Františku Maxmiliánovi z Lobkowicz. Na zámku Jezeří, rodinném sídle Lobkowiczů, pak zaznělo její údajně první neveřejné provedení. Eroica je dílem, které předběhlo svoji dobu a zcela radikálním způsobem předznamenalo další vývoj žánru symfonie. Pavel Vranický, Beethovenův blízký spolupracovník a vlivná osobnost vídeňského hudebního života přelomu 18. a 19. století, byl vyhledávaný dirigent a autor více než padesáti symfonií, z nichž mnohé nesou programní označení. La Tempesta je nazvána podle sugestivního líčení bouře ve třetí větě. Celý koncert pak otevírá Předehra k Mozartově opeře La clemenza di Tito a to vše v podání souboru Collegium 1704, který je aktuálně ve světě uznáván a ceněn za neortodoxní poučenou autentickou interpretaci děl od baroka až po romantismus.
Vysílání: 16.12., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 22.12., ČT art

Zimní cesta
Rakouský hudební film v sedmi obrazech M. Pichla a V. Zimmermannové. Stejnojmenný písňový cyklus Franze Schuberta zpívá tenorista Michael Schade. Režie Volker Werner. Český název rakouského hudebního filmu v sedmi obrazech by správně měl znít Zvuk zimy, německy Winterklang. V české verzi se však držíme označení názvu „Zimní cesta“, protože tento Schubertův vokální cyklus tvoří jádro filmu. Tesklivě zhudebněné verše přednáší tenorista Michael Schade, který putuje zasněženou horskou krajinou národního parku Vysoké Taury (Hohe Tauern) v Rakousku. Zazní zde však i jiné Schubertovy skladby, např. ukázky ze Smyčcového kvartetu d moll „Smrt a dívka“, Smyčcový kvintet C dur, pohřební žalozpěv Coronach na text Waltera Scotta z Jezerní panny, Noční jas a další. Filmové dílo je uvozeno Goethovými verši. Zimní cesta (Winterreise), op. 89 D 911 je cyklus 24 písní Franze Schuberta na verše Wilhelma Müllera. Tématem je pouť tuláka, který se vzdaluje lidem, zklamaný láskou jde zimní krajinou a hledá, kde by našel klid, když smrt mu svou útěšnou náruč zatím odpírá. Franz Schubert (1797–1828) psal dílo ve třiceti letech, rok před svou smrtí, kdy tušil, že se jeho životní pouť blíží ke svému konci.
Vysílání: 17.12., 21.10 hod., ČT art

Jakub Hrůša diriguje Skrjabina a Suka
Hvězdný pianista Daniil Trifonov přednáší sólový part klavírního koncertu enigmatického ruského impresionisty, Česká filharmonie hraje Sukovu smuteční symfonii pro velký orchestr Asrael (2023). Režie Michael Beyer. „Skrjabinův klavírní koncert je skladatelovo rané dílo", říká dirigent filharmonického večera Jakub Hrůša a pokračuje: „Řídím ho ve svém životě poprvé a jsem rád, že ho provádím s Daniilem Trifonovem, protože on hraje tak, jako by v tu chvíli nepředváděl, co se naučil, ale jako by dílo v tu chvíli tvořil. To je vzácná vlastnost, protože to působí ještě autentičtěji na publikum. Vyznívá to tak, jako by se interpret zamyslel a teď něco přednesl, co předtím ještě nikdo neslyšel". Josef Suk začal pětivětou smuteční symfonii c moll Asrael, opus 27 komponovat na začátku roku 1905, asi osm měsíců po smrti svého tchána Antonína Dvořáka. Skladbu nazval podle anděla smrti, který má v islámu a v některých židovských tradicích jméno Azrael (Asrael). O necelého půl roku později, když dokončil skici prvních tří vět, zemřela v pouhých sedmadvaceti letech jeho manželka, Dvořákova dcera Otilie. Suk se ke kompozici dokázal vrátit až po roce; nepřipojil oslavnou závěrečnou větu, jíž mělo dílo jakožto vzpomínka na Dvořákův život a tvorbu původně končit, nýbrž dvě pomalé věty, reflektující smrt, ztrátu, odloučení, bolest a smíření. Partituru dokončil 4. října 1906, skladbu věnoval „vznešené památce Dvořákově a Otilčině". Symfonie měla premiéru 3. února 1907 pod vedením Karla Kovařovice v pražském Národním divadle. Koncertními mistry orchestru ND byli Sukovi spoluhráči v Českém kvartetu Karel Hoffmann a Jiří Herold.
„Josef Suk je pro mě celoživotní hudební láskou", dodává Hrůša. „Co jsem Asrael začal dirigovat, poprvé na absolutoriu, tehdy mi bylo 23 roků, všichni se divili, proč si volím tak vážné téma. Už tehdy to pro mě bylo vysněné dílo, celé završení působí na mne opravdu silně. Kdybych nebyl při dirigování tolik zaměstnán na pódiu, tak jako posluchač mám vždy slzy v očích a dalo by se říci husí kůži. A to je znamení neobyčejné síly této smuteční symfonie".
Vysílání: 18.12., 20.15 hod., ČT art

Tři tenoři – vánoční koncert
Sváteční galakoncert, v němž se koncem roku 1999 setkaly ve Vídni pěvecké hvězdy světových pódií José Carreras, Plácido Domingo a Luciano Pavarotti ke společnému zpěvu vánočních písní O Holy Night, Ave Maria, Dolce Maria, Oh Tannenbaum, White Christmas a dalších. Vídeňský symfonický orchestr řídil Steven Mercurio. Režie David Mallet. Tři světově proslavená tenorová esa – José Carreras, Plácido Domingo a Luciano Pavarotti – se sešla na Vánočním koncertě z Vídně, aby v roce 1999 zpívala pod vedením Stevena Mercuria za dirigentským pultem Vídeňských symfoniků koledy a vánoční písně z celého světa. Režisér David Mallet zachytil televizními kamerami rozzářené obecenstvo aplaudovat jejich skvostnému vokálnímu umění ve vídeňském Konzerthausu (koncertní síň). V téměř hodinu a půl dlouhém programu uslyšíte důvěrně známé popěvky z Německa, Španělska, Itálie, Francie, Anglie a Ameriky, dojde i na latinské Adeste Fideles. V melodických směsích s nezaměnitelnými hlasy se mj. objeví White Christmas, Let it Snow, Oh Tannenbaum, Cantique de Noël, Stille Nacht, Felize Navidad a samozřejmě Un Nuevo Siglo – Nové století, které předznamenávalo napjaté očekávání při vstupu do dalšího tisíciletí. Nebudou chybět Ukolébavky Johannesa Brahmse a Richarda Strausse.
Vysílání: 20.12., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 21.12., ČT art

Tisíc hlasů adventu
Přímý přenos největšího sborového koncertu letošního Roku české hudby ze Smetanovy síně Obecního domu v Praze. Pod taktovkou dirigenta P. Popelky účinkují amatérské pěvecké sbory z celé ČR, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a sólisté A. Poláčková, Š. Pučálková, D. Matoušek a S. Sem. Režie T. Šimerda. S blížícím se koncem roku 2024 se v Obecním domě uskuteční největší sborový koncert k Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Působivé a zároveň vánočně laděné vyvrcholení Roku české hudby 2024 s více než tisícovkou účinkujících připomene významné sborové skladby české a světové hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v Česku mimořádně silná, a proto budou hlavními aktéry koncertu amatérské pěvecké sbory z celé republiky. Vedle slavných sborových scén a skladeb Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Wolfganga Amadea Mozarta či Johanna Sebastiana Bacha zazní také Gloria z Rybovy České mše vánoční a známé české i světové koledy. Výzvu v podobě hudebního nastudování programu a řízení sborů, orchestru a sólistů přijal šéfdirigent Rozhlasových symfoniků Petr Popelka, sólové pěvecké party přednesou sopranistka Alžběta Poláčková, mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, tenorista Daniel Matoušek a barytonista Svatopluk Sem.
Vysílání: 22.12., 20.15 hod., ČT art

Vánoční koncert 2023 z kaple Královského paláce v Madridu
Slavnostní koncert orchestru a sboru španělského rozhlasu a televize RTVE v okázalém prostředí nejrozlehlejšího královského paláce v západní Evropě. Kaple honosného Královského paláce v Madridu i v roce 2023 hostila vánoční koncert komorního souboru orchestru a sboru španělského rozhlasu a televize RTVE. Pod vedením nového dirigenta Christopha Königa zaznělo Vánoční oratorium Camilla Saint-Saënse a další tematické skladby. Jako sólisté vystoupili Raquel Albarránová, Jekatěrina Antipová, Alla Zaikinovová, César Arrieta a Javier Recio. Varhanní skladby zahrála Silvia Márquezová.
Vysílání: 22.12., 22.35 hod., ČT art