Scéna.cz 

Divadlo, které objevilo velké talenty

Letos v květnu tomu bude 100 let od chvíle, kdy byl položen základní kámen Východočeského divadla v Pardubicích. Po dvou a půl letech byla stavba podle návrhu akademického architekta Antonína Balšánka šťastně dokončena a 11. prosince 1909 bylo Městské divadlo v Pardubicích otevřeno. Jeho secesní budova dodnes stojí na pomyslném architektonickém Olympu. Na jejím dotvoření se podíleli také další významní umělci. Oponu a vlisy na průčelí divadla maloval akademický malíř František Urban. Autorem sochy Genia, která zdobí průčelí budovy je akademický sochař Bohumil Kafka, tvůrce největší jezdecké sochy na světě – Žižkova pomníku na Vítkově.

Prvním ředitelem divadla se stal zkušený divadelník Antoš Frýda. Repertoár byl převážně činoherní, ale nechyběly v něm ani v té době populární inscenace operní a operetní.
V roce 1914 ho vystřídal mladý Bedřich Jeřábek. Přišel s vysokými uměleckými ambicemi a kvalitním činoherním souborem, nebál se dramaturgických experimentů a k hostování zval navíc významné pražské herce, mezi jinými např. Leopoldu Dostalovou či Eduarda Vojana.
Od roku 1927 až do konce meziválečné éry působil ve funkci ředitele Vladimír Wuršer, renomovaný operní pěvec a dirigent. Jeho divadelní společnost dosáhla úrovně stálých mimopražských scén a od roku 1934 vystupovala pod názvem Východočeské národní divadlo.
31. března 1931 však Městské divadlo vyhořelo. Oheň zničil jeviště i zákulisí se skladem dekorací a také nádhernou Urbanovu oponu. Náklady na rekonstrukci dosáhly tři čtvrtě milionu korun.
Finanční problémy s nimiž se ve 30. letech divadlo potýkalo se snažilo vedení vyřešit převahou bulvárního repertoáru. Ani pardubické divadlo nebylo ušetřeno problémů během druhé světové války. Nejprve musel v roce 1940 ředitel Wuršer pod nátlakem protektorátního ministerstva školství rezignovat na svoji funkci a 1. září 1944 bylo zákazem činnosti profesionálních divadel uzavřeno.
Prvním poválečným ředitelem byl až do roku 1948 herec Miloslav Holub.
Zlatou éru divadla odstartovala 50. léta. Za ředitele Karla Nováka, se pardubické divadlo stalo „líhní“ hereckých talentů. Začínaly zde budoucí divadelní hvězdy Slávka Budínová, Josef Vinklář, Miroslav Macháček, Blanka Bohdanová, Petr Haničinec, Jana Štěpánková a další. Také následné desetiletí je pro divadlo úspěšným. Roste zde nejsilnější soubor v historii divadla, a to jak do počtu, tak do osobností. Na scéně Výchdočeského divadla dozrávaly velké herecké talenty typu Jiří Hrzán, Pavel Landovský, Josef Somr, Věra Galatíková, Jiří Císler, Jiří Kodet, Gabriela Wilhelmová nebo Milan Sandhaus.