Scéna.cz 

* Vážený pane Pekárek, vítáme Vás u dnešního on-line rozhovoru. Můžete prozradit našim čtenářům, jaký byl Váš dnešní den a případně co Vás ještě čeká? Redakce

Zdravím čtenáře portálu Scena.cz, dnes ráno jsem byl na předpremiérovém poslechu hry Pavla Kohouta Marast. Je to titul z cyklu Ferdinand Vaněk v hlavní roli. Režíroval Vlado Rusko, v roli Vaňka vystupuje Ivan Řezáč. Ve vysílání se tato hra objeví zítra 27.11. od 20:00 h na ČRo 3 - Vltava. Odpoledne směřovaly mé kroky do Karlínského studia, kde Lída Engelová natáčí hru Eduarda de Filippa Vánoce u Cupiellů. Je to u nás téměř nehraný titul.

* Kdy pro vás končí práce na rozhlasovém titulu? Ve střižně nebo po premiérovém odvysílání? Miloš

Hlavní práce dramaturga je podílet se na přípravě textu a jeho výběru. Práce pro mě na titulu končí ve chvíli, kdy je hra obsazena do vysílání.

* Jakou má stanice Vlatava cílovou skupinu posluchačů? Tomáš, Pardubice

Vltava nemá cílovou skupinu definovanou věkem posluchačů, ale snaží se oslovit co nejširší spektrum posluchačů, kteří mají kulturní zájmy. Rozhodně nevysíláme pro odborníky, ale pro lidi, pro něž je kultura zdrojem zábavy, poučení, relaxace atd. Podle výzkumu převládají v naší posluchačské skupině ženy a nejčastěji dosaženým vzděláním je středoškolské.

* Vltava má zajímavé cykly - například Rozhlasové jeviště, Klub rozhlasové hry apod. Jste duchovním otcem nějakého takového cyklu? Lída

Bylo toho víc, už si téměř všechny nepamatuji. Z poslední doby je to cyklus Vaňkovek, rozhlasové národní kuchařky např. Buon Appetito, v minulosti jsem připravoval cyklus málo známých českých dramat.

* Nevíte proč stanice ČRo 2 - Praha, nasadila v neděli v 10:30 seriál, když na Vltavě je tento seriálový čas obsazený již leta? Není to tak trochu hazard s penězi koncesionářů? Aleš, Cheb

Vaše otázka je namístě, bohužel já nejsem kompetentní tento nešťastný souběh řešit. Asi byste se měl obrátit buďto na ředitele stanic nebo na programového ředitele. Pokud se pamatuji, problém se řešil na úrovni vyššího managmentu. Výsledek je takový jaký je. Pokud je mi známo, Vámi zmiňovaný seriál vznikl na popud Jana Vedrala, poradce generálního ředitele, ten se domníval, že Českému rozhlasu chybí "nekonečný" seriál, což je typ programu, který s úspěchem vysílá více evropských stanic, např. BBC - rodinný seriál Archers.

* Jaké je to být dramaturgem? Měnil byste třeba s účetní? ) Věra, Vinohrady

Po tolika letech práce možná ano, hlavně kvůli honorářům, ale to bych asi musel být dobrý účetní. Velkou výhodou této profese je její pestrost, setkáváte se se zajímavými lidmi, čtete knihy, ke kterým byste se normálně nedostala.

* Ač to vypadá jednoduše rozhlas je především o hlasech - jak moc náročné je obsadit rozhlasovou inscenaci, máte na to vy osobně nějaký recept? Říká se, že třeba výborný herec na jevišti, nemusí ho mít mikrofon rád, co je na tom pravdy? Karel / Poděbrady

Záleží to na zkušenosti. Začínajícáí režisér má pochopitelně větší problém dobře obsadit, protože zkušený režisér má již naposlouchané "hlasy". Skutečně platí to, co píšete, ne každý herec obstojí před rozhlasovým mikrofonem a z někoho zbyde vyloženě půlka. Jakmile totiž odpadne vše fyzické, vše vizuální, záleží všechno na práci s hlasem. Schopností rytmizovat, barvit. Někteří herci práci v rozhlase odmítají, protože dobře znají své limity v řečovém projevu. Naopak jsou herci, kterým mikrofon vyloženě svědčí, ať už je to v rozhlase nebo v dabingovém studiu, protože na jevišti se neosvědčují.

* Nakolik jsou Vám blízké rozhlasové seriály? Květa, Jaroměř

Několik jsem jich produkoval. Myslím, že seriál sám o sobě není nic pokleslého. Záleží na tom, čím se naplní. Když to přeženu, takové starověké eposy jsou vlastně seriály svého druhu formou i obsahem. Já se snažím pro seriály vybírat velké literární látky, které ani jinak do dramatického tvaru převést nejdou. Mám rád klasiku, proto jsem dělal dva seriály z Dumase (Tři mušketýři, Královna Margot). Jsem rád, že se mi podařilo kdysi prosadit seriál Exodus, který jsme uvedli v roce výročí 50. let založení státu Izrael. O ten seriál si lidé stále píší. ˇUspěšným titulem z mé produkce byl seriál Jméno růže. Ten je dostupný i na CD. A určitě nejúspěšnější rozhlasový seriál v Čechách je Zrozen, aby byl králem. Napsala ho známá spisovatelka detektivek D.l Sayersová a pojednává o životě a smrti Ježíše Krista.

* Můžete přiblížit proces výběru rozhlasového titulu? Máte na to na Vltavě nějakou komisi či jak to funguje? Vratislav, Ostrava

Doba komisí, zaplaťpánbu, skončila. Dnes je za výběr titulu zodpovědný hlavně dramaturg, který samozřejmě konzultuje svůj výběr s dramaturgem celé stanice a plní i koncepční a dlouhodobé programové úkoly. Proces bývá rozmanitý, titul mohu vybrat čistě z osobní záliby, někdy se inspiruji tématy vyplývající z programu Vltavy. Sleduji pravidelně rozhlasovou zahraniční produkci a mým úkolem je samozřejmě iniciovat současné autory ke spolupráci..

* Máte svůj rozhlasový deník, tedy jakýsi katalog, svých prací? Majda

V redakci mám spoustu papírů a proklínám se pokaždé, když se stěhuji, což se stalo minulých pěti letech třikrát, že je nevyhodím. Jsem zkrátka takový archivář. To hlavní mi ale chybí, a to je ten deníček, v němž bych měl všecko systematicky zaznamenané. Naštěstí moji chaotičnost předbíhá vědecko technický rozvoj - takže mým deníčkem je rozhlasová databáze, kde pohodlně vyhledám všechny tituly, které jsem kdy dělal. Vaše otázka mě rozhodně inspirovala k tomu, že ty papíry brzo pošlu do sběru. Myslím, že v dnešní době počítačů je lepší používat databáze a archivační elektronické možnosti. Pokud Vám je někdo nevymaže... :-)

* Jak vůbec obsazujete herce do inscenací, hrnou se do rozhlasu :) nebo musíte přemlouvat? Karolína, Písek

Herce obsazují režiséři, kteří to s dramaturgy konzultují. Každý režisér má své favority, ale dáváme příležitost i začínajícím hercům. Herce rozhodně přemlouvat nemusíme, přestože u nás si vydělají méně než v TV nebo ve filmu. Je to určitě tím, že rozhlas jim nabízí umělecky zajímavé profesní úkoly. Můžeme si totiž dovolit uvádět i velmi náročnou dramatiku, která je pro divadla v dnešní době neschůdná, protože nemá například velkou diváckou obec. Pokud jste pravidelným posluchačem, sám víte, že u nás hrají špičkoví herci.

* Pane Pekárku jaký máte pocit z toho, že se komunisté dostávají v krajích k moci? Pavel M. od Brna

Mísí se ve mně vztek a hrůza. Bohužel je to výsledek voleb a když na voliče platí tak jednoduchá demagogie jakou předvádí Paroubek a spol., tak se není čemu divit. Mimochodem třicet korun u lékaře není celá cena jednoho točeného piva.

* Dočetla jsem se tady ve vašem životopise, že se zajímáte o publikování e-books. Jak jste se k tomu dostal? Myslíte, že v tom je budoucnost knížek? Marta, Žižkov

Nemyslím, že v tom je budoucnost knih, protože ty v historii měnily nosič už několikrát. A těžko předvídat, co přijde v budoucnosti. Literární dílo, nakonec nepotřebuje nosič žádný a může se šířit jenm v ústní tradici. Ale rozhodně myslím, že to je fenomén, který změní naši představu o knize a změní i knižní trh. Toto téma mne zaujalo asi před deseti lety, kdy jsem připravol rozhlasový magazín o internetu V síti, to byla doba velkých očekávání, že elektronická kniha nahradí tištěnou. Jistě víte, že podobně jednoznačné předpovědi nikdy nevycházejí. Ale určitě elektronické publikování obecně hodně pozměnilo žurnalistiku, dnes neexistuje velký deník bez velkého webu. E-books byly dlouho vázány na technické možnosti jejich čtení. Počítač si nemůžete vzít na pláž. Dnes už ovšem existuje nová generace elektronických čteček založených na technologii elektronického papíru. Měl jsem možnost takové zařízení vyzkoušet a čtení na něm je docela pohodlné, dokonce pro handicapované osoby nabízí řadu užitných možností jako zvětšení písma apod. Vždycky budu asi raději brát do ruky pěknou papírovou knihu, která je zároveň artefaktem, ale myslím, že rozšířený e-books může ušetřit tuny papíru a mnoho energie, které se dnes spotřebovávají pro tisk účelových publikací. Myslím, že to je ideální forma pro učebnice, odborné publikace, pracovní tisky. U nás je problém, že dosud se nenašel vydavatel, který by měl odvahu začít e-books vydávat a udělat pro ně příslušný on-line portál. Z poslední doby je tu při tom inspirující příklad portálu www.amazon.com. Ten otevřel on-line obchod e-books a současně vyvinul vlastní čtecí zařízení Kindle. Pokud vím, e-books byly v centru zájmu na letošním frankfurtském knižním veletrhu.

* Usínáte s rozhlasem, já například poslouchám četbu na pokračování.... Hanka,Opava

To je od vás hezké. A zítra to budu tlumočit kolegům v redakci. S rozhlasem rozhodně neusínám, protože ho mám dost přes den a když už u něčeho usnu, tak spíše u knihy nebo televize. Někdy hudby. Kdysi jsme měli doma radiobudík, ale nikdy jsem nevstal, protože příjemná hudba mne spíše znovu uspala.

* Jaké máte zájmy kromě literárních? Dana, Brno

Rád sleduji film, byl také jedním z mých studijních oborů. Z divadelní produkce mám v poslední době nejraději operu. Začalo mi více vyhovovat slovo zpívané než mluvené.

* Máte moderátorské ambice, nebo je to jen přídavek k vaší jiné práci? Alena

Ambice mám, ale je to spíš něco navíc. Ale dovedu si představit sebe sama jako provozovatele internetového rádia, kde bych si pouštěl to co já chci. A kde bych si všechno také mohl uvést.

* Dokážete číst knížku jen tak, soukromě, bez ohledu na svou profesi? Jana

Přiznám se, že je to problém. Řeším to alespoň tak, že v době dovolené čtu vyloženě oddechovou četbu, protože vím, že na tokového Brauna nebudeme mít nikdy dost peněz, abychom ho uvedli. Mám ještě jednu cestičku, že si čtu historickou literaturu, ale i tady člověk často narazí na úžasné náměty, které, jak se říká, napsal sám život.

* Rozhlasová inscenace má několik aspektů, mimo jiné i technickou stránku tedy např. stereofonní scénář - podílíte se na jeho tvorbě vy osobně? (Osobně vzpomínám z těch špičkově zdařilých inscenací např. Romeo a Julie (2007), nebo Let do nebezpečí...) Bronislav, Praha

Technický scénář vytváří po dohodě s režisérem zvukový mistr, já ho můžu maximálně ovlivnit tím, že již v textu je ukotveno nějaké jednoznačné řešení zvukového prostoru. Například když se hra odehrává v nějaké místnosti můžete předem určit kam a odkud figury vcházejí a odcházejí, kde se nacházejí další skrytá dějiště. Často se na zvukové podobě inscenace podílejí hudební režiséři.

* Myslíte, že divadelní autoři jsou schopni psát pro rozhlas? Olda, Kopřivnice

Určitě, ale vyloženě rozhlasových her je v poslední době opravdu málo. Myslím tím hry, které počítají s možnostmi rozhlasového média a na jevišti by byly obtížně inscenovatelné. Myslím, že takovou hrou je Uhdeho Zjasněná noc. Její děj vrcholí úžasným duetem pro violoncelo a lidské chrápání. Ten duet napsal Miloš Štědroň.

* Píšete nějaké původní věci pro rozhlas? homkart

To mám v šuplíku, protože člověk, který se živí kritikou druhých, by měl svoje věci publikovat až po dochodu z této profese.

* Podílel jste se na nějakém rozhlasovém dokumentu? herevere

To je oblast, která mě rozhodně zajímá. Dosud jsem neměl čas. Ale objevil jsem v archivu Svobodné Evropy rozhovor s Ferdinandem Peroutkou. 28. října jsme vysílali části tohoto rozhovoru v dokumentu, který jsem připravil spolu s Pavlem Kosatíkem. Protože jsem archív Svobodné Evropy probíral docela zevrubně, chtěl bych ještě nějaké archivní snímky uvést.

* Máte své osobní vebové stránky? sorvon

Nemám. Je to chyba. Půjdu do sebe.

* Jezdíte na mezinárodní kongresy? tomaf

Ano, pravidelně. V rozhlasovém světě to nejsou kongresy ale festivaly. Obsazujeme pravidelně dva - Prix Itália a Prix Europa. Festivaly se liší svou organizací, přiznávám, že já mám raději ten italský. Už proto, že jeho systém omezuje lobing a co si budeme povídat Itálie je jako kulisa rozhodně příjemnější než Berlín.

* Vystudoval jste divadelní vědu - neschází Vám divadelní prázdiny? tesamila

No určitě. I když v rozhlase takové prázdniny vlastně máme, protože ve studiích se netočí. Pro mě je to příležitost věnovat se více četbě, archívům a pod.

* Prý se zabýváte i rozhlasovým archivem. Objevíte v něm někdy opravdovou lahůdku? Pavel/Třebíč

Ano, částrečně už jsem odpověděl - viz pan Peroutka. Archív jsem teď hodně procházel, protože jsem dramaturgicky a režijně připravoval sérii doprovodných CD k Dějinám české literatury, jejich poslední díl nyní vychází. Byla to velmi zajímavá a inspirativní práce. Mnohdy smutná - to když se člověk probíral balastem 50. let. Při této práci jsem se dostal v Národním muzeu do archívu rádia Svobodná Evropa a tady jsem kromě Peroutky objevil skutečnou lahůdku: inscenaci Havlovy Vernisáže z roku 1977 s Karlem Krylem v hlavní roli. Tu nahrávku jsem také zařadil do právě vysílaného cyklu her s Ferdinandem Vaňkem a vysílali jsme jí vlastně poprvé bez "rušiček".

* Co připravuje Vltava na Nový rok a v novém roce - bude třeba Rakouský rok apod.? Zdeněk, Prachatice

Pokud vím, připravuje se Evropský rok, má to samozřejmě souvislost s naším předsadnictvím v EU. Já bych ovšem rád v jeho rámci prosadil takový malý euroskeptický magazín - myslím si, že problematika Evrospké unie je našimi médii podávána velmi zjednodušeně a často velmi tendenčně.

* Jaký je váš nejhorší zážitek z českého rozhlasu? Libor, Kolín

V minulosti to byla rozhodně neuvěřitelná zbabělost některých kolegů. Tou minulostí myslím dobu totality. Já jsem rozhodně nebyl disident, ale řada lidí dělala to co nemusela. A to co po nich nechtěli ani komunisté. A ze současné doby je to skladba hudby na zpravodajské stanici Raiožurnál, jako příklad mohu uvést, když zemřel Luciano Pavarotti uvedla stanice krátký medailon, a po jeho doznění spustila jakýsi popík. Při tom Pavarotti sám nazpíval řadu duetů se zpěváky popu a jistě se dalo něco z těchto písní vybrat. A to už nemluvím o hitech normalizačních.

* Jezdíte osobně za posluchači Vltavy, pořádáte nějaká setkání, besedy....? Tomáš, Luhačovice

Jezdíme, zvláště po školách, kde pouštíme hry a besedujeme se studenty. Často se nám podaří získat pro takovou akci i herce. Klub Vltava také pravidelně uvádí tématické večery pro své členy.

* Vážený pane Pekárku, mnohokrát děkujeme za příjemný podzimní podvečer, který jsme mohli spolu s Vámi strávit u Internetu. Vaše slovo závěrem? Redakce

Děkuji všem, kteří si pro rozhovor našli čas. A doufám, že si nás někdy pustí. A poslouchat řadu našich pořadů mohou dnes kdykoli i na webu, kde je rozsáhlý archív.