Scéna.cz 

Francisco Goya na Chodovské tvrzi

Poprvé v České republice se na unikátní výstavě veřejnosti představí kompletní cyklus osmdesáti grafik Francisca Goyi - HRŮZY VÁLKY.

Unikátní výstavu jednoho z nejslavnějších Goyových děl se v Chodovské tvrzi podařilo připravit díky zapůjčení ze soukromé sbírky. Výstava potrvá od 3. března do 3. května 2009. Cyklus všech 80 grafických listů, které Goya vytvořil v roce 1810 jako reakci na Španělskou válku o nezávislost, bude veřejnosti představen poprvé kompletní. První série tisků z Goyových rytin byla pořízena až 35 let po jeho smrti, v roce 1863, tisky vystavené v Chodovské tvrze byly pořízeny kolem roku 1900 na ruční papír. Kompozicemi grafických listů z cyklu Hrůzy války se inspiroval například Miloš Forman při natáčení filmu Goyovy přízraky. Výstava probíhá pod záštitou starosty MČ Praha 11 Mgr. Dalibora Mlejnského a za finanční podpory MČ Praha 11.

„Soubor těchto tisků je neuvěřitelně živý a soudobý. Goyovy Hrůzy války jsou znepokojující a kruté, zároveň ve své technické jednoduchosti překypují obrazností. Toto vrcholé dílo z období, kdy ohluchlý Goya žil již v Quinta del Sordo, je emotivně jednou z nejsilnějších současných pražských výstav,“ vysvětluje kurátor Chodovské tvrze, ak. soch. Milan Martiník.

Grafický cyklus Hrůzy války vznikl v podobné době, jako Goyovy tzv. „Černé malby“. Deset let před tím pak Goya realizoval druhý podobný cyklus osmdesáti grafických listů nazvaných Caprichos, který zobrazuje malost a hloupost společnosti. Caprichos a Hrůzami války Goya o více než sto let předešel modernistické hnutí. Obě díla spolu úzce souvisí ostře kritickým pohledem, hořkým kriticismem a stylovým zpracováním. Hrůzy války jsou ale daleko explicitnější a naturalističtější ve ztvárnění utrpení způsobeném válkou. V rámci výstavy vznikne také katalog v elektronické podobě na CD-ROM s reprodukcemi kompletního cyklu Hrůzy války, který bude k dispozici po dobu výstavy i na e-shopu Chodovské tvrze.

Francisco Goya se narodil v roce 1746 ve Fuendetodos ve Španělsku a později žil především v Madridu. Byl dvorním malířem španělské královské rodiny, stejně jako kronikářem historie, ostrým společenským kritikem i průkopníkem uměleckých přístupů. V tomto smyslu bývá s nadsázkou označován za posledního ze „starých mistrů“ a prvního moderního malíře.
Vrcholu popularity u královského dvora dosáhl v době Velké francouzské revoluce, kdy se stal dvorním malířem. V roce 1793 však na následky onemocnění cholerou a podle některých vědců také pod vlivem množství olova v barvách, které používal, ohluchl. Stáhl se do ústraní do Quinta del Sordo (Domu hluchého), kde vnikla jeho společensky kritická díla Caprichos a Hrůzy války, nebo tzv. Černé malby. Mezi jeho vůbec nejslavnější díla patří Nahá Maja (první profánní zobrazení nahé ženy v západním výtvarném umění) a Oblečená Maja vytvořená v roce 1800 resp. 1803. Francisco Goya zemřel v roce 1828 ve francouzském Boreaux.