Scéna.cz 

Tipy výtvarné umění v ČT – 4. týden

Brána poznání/ Architektura světla: Zaera & Alonso (Vysílání: 20.01., 16.10 hod., ČT2)
Světové stavby bývalého kritika architektury a skútristky, milující mořské pobřeží. Alejandro Zaera, absolvoval nejen studium architektury, ale také designu; vzal si za ženu íránskou architektku Farshid Moussavi a v Londýně si spolu otevřeli prestižní ateliér Foreign Office Architects. Prosadili se v Japonsku, v Londýně vynikli v prestižní čtvrti Nothing Hill a spolupracuje na projektu Ground Zero v New Yorku. Řada přímořských španělských měst utrpěla po druhé světové válce spekulativním podnikáním s pozemky; projevila se zde chamtivost stavitelů a netečnost politiků. Tomuto chaosu vzdoruje práce Loly Alonso, jejíž bělostné stavby jsou plné harmonie a slaného světla.

Brána poznání/ Deset století architektury - Josip Plečnik na Pražském hradě (Vysílání: 21.01., 16.10 hod., ČT2)
Když prezident Masaryk projevil přání vytvořit ze zpustlého sídla monarchie rezidenci demokratického státu, povolal na Pražský hrad slovinského architekta Josipa Plečnika. Plečnik pracoval pro Hrad od roku 1920, kdy mu byla zadána úprava Jižních zahrad. Od roku 1923 se věnoval úpravám prezidentova bytu, původní plány k němu vypracoval Jan Kotěra, který navrhoval Plečnika jako svého nástupce. Základní členění prezidentova bytu Plečnik neměnil, mezi hradními nádvořími zbudoval podjezd, na který navazoval výtah neobvyklého oválného tvaru. Monumentální prostor Bílé věže byl doplněn masivním stolem a osvětlovacími tělesy. Ve Zlatém salonku doplnil Plečnik do členitého prostoru jednoduché dřevěné lavice a masivní dveře s citlivými detaily. Zcela nově Plečnik navrhl Dámský salon, Velký společenský salon, Hudební salon, Velkou jídelnu a Knihovnu. Plečnikovy úpravy zahrad Pražského hradu se týkaly zahrady Na Baště, Rajské zahrady (zde jsou klíčovými objekty obelisk v horní části schodiště a žulová mísa) a zahrady Na Valech. V souvislosti s novou koncepcí zahrad Plečnik dotvořil Býčí schodiště mezi II. nádvořím a Jižními zahradami. Díky úzké spolupráci a blízkému vztahu prezidenta a jeho architekta vzniklo pozoruhodné dílo, monumentální a prosté zároveň, dílo moderní a přesto harmonicky zapadající do pestré stylové mozaiky areálu Pražského hradu.

Veselý malíř vážně (Vysílání: 22.01., 19.40 hod., ČT2)
Okno, práh, struktura papíru, lidské paže, člověk mezi dveřmi, větvení stromu. Fragmenty, které zastupují celek. Ne umění, ale dotýkání věcí, významů a skutečností. To jsou kréda málomluvného malíře Petra Veselého, který žije na pokraji Brna, v Jundrově, v domku téměř vesnickém. Kromě rodiny tu bydlí koza, pes a kočky. Ale kdysi tu bývali především koně, které tu po desítky let kovali malířův děd i praděd. Veselého velkým tématem je také objevování paměti místa. Vypálený kmen, prošlapané náspí, zbytky starých vrat. Pamatují to, co tu bylo kdysi.

Vidím město...? (Vysílání: 22.01., 20.00 hod., ČT2)
Od devadesátých let minulého století prožívá Praha - a s ní i její obyvatelé a návštěvníci - nebývalý rozvoj. Naskýtá se však otázka, co je tím pojmem míněno. Zda přes všechny bohulibé činy, k nimž patří například rekonstrukce některých vzácných objektů, nedochází na druhé straně k tomu, že jiné trestuhodně chátrají. Že se historické centrum města vylidňuje, aby jeho starobylé uličky zaplnil turistický folklór. Auta dojíždějící administrativy. Aby se z domů pro život staly domy peněz. Aby vyrůstala nákupní centra, jakožto duchovní obsah čehosi. Aby prostě město přestalo být městem pro lidi, ale stalo se spíš předmětem mnohdy protichůdných zájmů architektů, památkářů, developerů, rozhodujících úředníků i občanských sdružení.
Vidíme ještě město jako místo pro spokojenou existenci? Má Praha nějakou vizi? Stane se tolik diskutovaná dostavba výškových budov na Pankráci precedentem pro „manhatanizaci“ jiných pražských čtvrtí? Lze věřit proklamacím developerů, že Praze nechtějí škodit? A zodpovědným úředníkům, že ta zodpovědnost je náplní jejich práce? Že panorama Prahy, jakožto moderně se rozvíjející metropole, nezaplevelí nějaké další pomníky pýchy a ambicí?

Artmix (Vysílání: 24.01., 22.25 hod., ČT2)
Lednový Artmix představí v Talentu měsíce vítěze soutěže a držitele Ceny NG 333. Je jím třiatřicetiletý slovenský umělec Marek Kvetán. Jeho světélkující magický koberec využívá nová média při tvorbě výtvarného objektu a provokuje různé názorové interpretace.
Při hledání zajímavého sběratele umění jsme objevili básníka Aleše Nevečeřala, který vydával svou básnickou sbírku v soukromé edici jako bibliofilii, takže texty básní na ručním papíře ilustrovali známí grafici. Seznámení s výtvarníky ho přivedlo ke sbírání umění, což je občas korunováno nečekanými úspěchy, jak uvidíte.
Artfór je z dílny Federica Díaze. Všichni autoři a vydavatelé výtvarných knih, zejména monografií, se snaží upoutat už obalem publikace. Diázovu knihu vezmete do ruky a začnou se dít věci...
Portrét je věnován sochaři a sklářskému výtvarníkovi Václavu Ciglerovi."Dělám sklo, které nechce být uměním, ale prostředkem dívání a pozorování", říká o svém díle. Václav Cigler je dobře známý po celém světě. Jeho umění není snadné pochopit, ale podíváme-li se na jeho umělecké výtvory znova, řeknou nám pokaždé něco navíc, něco nového.