Scéna.cz 

Zemřel spisovatel Viktor Fischl

Jeden z posledních svědků meziválečné česko-židovské Prahy spisovatel Viktor Fischl (též Avigdor Dagan) , který svou kariéru dělil mezi psaní a práci v diplomacii, zemřel ve věku 94 let v Jeruzalémě.

"Mám takovou svou filozofii. Věřím, že čím víc se dokážeme jeden do druhého vciťovat, tím lépe si porozumíme a bude se nám snáze žít na tomto světě.“

Jeho životní dráha byla symbolem pouti evropských Židů ve 20. století a vystihuje ji také to, že byl často označován za českého spisovatele a izraelského diplomata. Jeho kolega – spisovatel Arnošt Lustig o něm řekl: „Viktor Fischl je klenot v pokladnici české literatury. Jeho umění, které vyzrálo v minulém století, přešlo s fanfárami i bez fanfár do nového tisíciletí. Napojeno tím nejlepším, co je ve Starém zákoně, a tím nejlepším, co v sobě má česká země, nám odevzdal Viktor Fischl dílo, které bude žít stejně dlouho, jako bude žít česká literatura."

Viktor Fischl se narodil v roce 1912 v Hradci Králové, studoval na Univerzitě Karlově a pracoval v sionistickém hnutí, poté působil jako novinář. V roce 1939 se v Londýně poprvé setkal s Janem Masarykem, který ho přivedl na diplomatickou dráhu. Fischl se stal jeho prvním tajemníkem a zůstal v poválečném sboru MZ až do Masarykovy smrti. V roce 1949 odešel do Izraele, kde pokračoval v diplomatické kariéře. Avigdorem Daganem se stal v roce 1955, kdy nastoupil jako diplomat v Tokiu ; za třicet let pak vystřídal velvyslanecké posty v Barmě, Polsku, Jugoslávii či Rakousku. Teprve v roce 1977, kdy uzavřel diplomatickou kariéru, se začal intenzivně věnovat literatuře věnovat intenzivně. Svou nejoblíbenější knihu však napsal už dva roky předtím (román Kuropění o venkovském lékaři, jenž rozmlouvá se svým kohoutem Pedrem). Napsal celkem třicet románů, básnických i povídkových sbírek. (Jeruzalémské povídky, Kafka v Jeruzalémě). Humorné i nostalgické texty zalidnil Fischl podivínskými i "zázračnými" obyvateli města, které bylo jeho domovem, jímž nepřestal být okouzlen a v němž i zemřel. Jeho nejznámější kniha Dvorní šašci, přeložena do 12 jazyků, vypráví o rodině, která zahynula v koncentračních táborech. Ke konci života špatně viděl, četl i psal s pomocí velké lupy. Přesto dále tvořil i překládal - v roce 1998 přetlumočil z hebrejštiny Píseň písní a o rok později Žalmy. Jeho posledním dílem je román o Sokratovi Vy, soudci athénští vydaný na sklonku loňského roku.
V Československu debutoval vlastně dvakrát. Nejprve v roce 1933 básnickou sbírkou Jaro, poté až po roce 1989. Předtím Fischlovy knihy vycházely v exilu, po listopadu se začaly rychle objevovat i u nás. On sám se do Československa poprvé podíval v roce 1990 - po více než 40 letech. Po návratu se dočkal řady ocenění; v roce 2004 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta a o rok později pak byl vyznamenán cenou Gratias agit (cena MZ za šíření dobrého jména České republiky).