Scéna.cz 

Vánoční víra tipy 51. týden

Světci a svědci: Svatý Josef
O poslání a výjimečnosti Ježíšova pěstouna (2007). Režie A. Hynková. Jaký byl snoubenec Panny Marie, o kterém víme jen z krátkých zmínek v Bibli? Ačkoliv byl potomkem židovského krále Davida, je představován jako prostý řemeslník, který se živí tesařinou. Proč by si měl právě jeho, obyčejného člověka, zvolit Bůh za pěstouna svého syna? Jednalo se o vyšší prozřetelnost? Odpovědi na tyto otázky budeme hledat nejen s profesorem Janem Sokolem, ale i se skupinkou mladých otců.
Vysílání: 23.12., 12.15 hod., ČT2
Opakování: 26.12., ČT3

Pražské Jezulátko
Jedna z nejdůležitějších pamětihodností Prahy – soška, opředená mnoha legendami a mýty, za níž putují statisíce věřících z celého světa (2011). Režie O. M. Schmidt.
Vyprávění režiséra Otakára Schmidta o Pražském Jezulátku, překrásně církevní sošce, za kterou jezdí do české metropole tisíce lidí z celého světa. Seznámíme se s historickými souvislostmi jejího kultu a s jeho důležitostí pro křesťanskou víru. Fenomén Pražského Jezulátka je v dokumentárním snímku zkoumán z mnoha úhlů pohledu, které zprostředkovávají historičtí a duchovní odborníci. Ozřejmují legendární svědectví i globální zhodnocení a rovněž se od nich dozvíme, jaký význam má tato soška pro řád karmelitánů, jejich život a spiritualitu. Schmidt ve snímku opět uplatňuje vlastní rukopis, v němž mísí historii se současností, výklad s poetikou a emocemi. Díky tomuto osobitému a modernímu přístupu byl režisér za film jako vůbec první český tvůrce oceněn mezinárodní cenou Per Artem ad Deum, kterou uděluje Papežská rada pro kulturu.
Vysílání: 23.12., 13.00 hod., ČT2
Opakování: 24.12., ČT3

Naše tradice: Štědrý den
Miroslav Táborský představuje na známých i méně známých zvycích našich předků vytrácející se podobu tradičního Štědrého dne (2014). Režie M. Nešlehová. Období těsně po nejdelší noci v roce slavili lidé ještě v předkřesťanských dobách jako svátky smrti a znovuzrození slunečního vládce. Křesťané původní tradice nahradili oslavou narození spasitele Ježíše Krista. Tento čas je u nás spojen pravděpodobně s největším množstvím stále živých zvyků a rituálů v roce. Kde se ale zrodila tradice obdarovávání blízkých v tento den? Na koho si je třeba dát pozor při pečení vánočky? Co a proč se nemá nabízet u štědrovečerního stolu? A proč byl právě tento den podle našich předků obzvlášť vhodným pro nejrůznější věštby? Zasvěcený průvodce pořadem Miroslav Táborský nabídne mnohdy překvapivé odpovědi.
Vysílání: 24.12., 08.25 hod., ČT2
Opakování: 26.12., ČT3

Maria – Matka Ježíšova
Proměny úcty a zobrazení Panny Marie v průběhu staletí. Biblická osobnost, která je uctívána jako Matka Boží ve všech křesťanských církvích bez rozdílu vyznání. Režie J. K. Studničková a O. M. Schmidt (Premiéra). Maria nebo Marie, také Panna Maria byla podle Nového zákona matka Ježíše z Nazareta a snoubenka tesaře Josefa, Ježíšova pěstouna. Je uctívána v křesťanství, kde je většinou církví označována jako Bohorodička a je uznávána i islámem, jelikož ji Korán zmiňuje jako panenskou matku Ježíše. Ve svém pozemském životě poznala jako každá matka radost z narození dítěte, starost při péči o něj, žalost nad jeho utrpením a skonem na kříži. Stala se tak díky věrnosti svému poslání a svým ctnostem příkladem pro všechny ženy i muže. Její osobnost inspirovala malíře, sochaře, hudebníky i literáty všech epoch a zemí. Snad všichni známe ideální krásu Bohorodičky na obraze Madony Roudnické od Mistra třeboňského oltáře, její tiché utrpení na tzv. Vatikánské Pietě od Michelangela, vážné tóny Dvořákovy Stabat Mater či oslavné a meditativní verše mariánských hymnů.
Vysílání: 24.12., 17.20 hod., ČT2
Opakování: 28.12., ČT2

Půlnoční mše
Přímý přenos vánoční bohoslužby z katedrály svatého Petra a Pavla v Brně. Režie J. Rásocha. Přímý přenos půlnoční mše patří k tradiční štědrovečerní programové nabídce České televize. Chrámy se v této noci stávají domovem pro naše hledání výšek i hlubin. Zde může člověk prožít pravý dar Vánoc osvobození od sebe sama, od svých chyb. Může prožít smíření s Bohem, se sebou samým a s lidmi kolem sebe. Letos vás zveme do katedrály svatého Petra a Pavla v Brně. Bohoslužbu celebruje Mons. Pavel Konzbul, diecézní biskup brněnský.
Vysílání: 24.12., 00.00 hod., ČT2

Boží hod vánoční
Přímý přenos z evangelického Kristova kostela v Ostravě. Sváteční bohoslužbu slouží farářka Českobratrské církve evangelické Ewa Jelinek. Do vánočního vysílacího schématu přispěje i ostravské studio přímým přenosem sváteční bohoslužby 25. prosince, v den, kdy si křesťané na celém světě připomínají narození Ježíše Krista. Boží hod vánoční z evangelického Kristova kostela v centru Ostravy bude sloužit farářka Českobratrské církve evangelické Ewa Jelinek. Přenos začne v 10:00 hodin na ČT2.
Vysílání: 25.12., 10.00 hod., ČT2

Naše tradice: Boží hod a svatý Štěpán
Miroslav Táborský odhaluje tradiční podobu dvou vánočních svátečních dní a tajemství svatoštěpánského koledování (2014). Režie M. Nešlehová. Zatímco na oslavu prvního svátku vánočního, Božího hodu, se u nás tradičně scházejí lidé spíš v užším rodinném kruhu a dokonce během něj byla dle tradice zakázána práce i návštěvy, druhý svátek vánoční, svatý Štěpán, probíhal i v minulosti ve znamení rozsáhlejších oslav a veselí. Jejich kořeny sahají dokonce až do antických dob, kdy se slavily tzv. Saturnálie, při nichž získávali otroci na týden stejná a někdy i vyšší práva než jejich páni. Naši předci měli tento den spojen s tanečními zábavami a zejména s koledováním. Jak a kdy tradice koledy vznikla a co vlastně prozrazuje legenda o patronu koní, svatém Štěpánovi?
Vysílání: 25.12., 11.25 hod., ČT2
Opakování: 26.12., ČT3

Urbi et Orbi
Přímý přenos vánočního požehnání papeže Františka. Papežovo vánoční poselství, které pronáší v souvislosti s tradičním požehnáním "městu a světu", patří mezi nejsledovanější projevy světa. Využívá pozornosti, které se mu v tento den od globálních lídrů dostává, aby poukázal na ta místa ve světě, kde vládne bezpráví, násilí a nespravedlnost. Opakovaně vyzývá politiky k tomu, aby umožnili žít lidem v míru a v důstojných sociálních podmínkách.
Vysílání: 25.12., 11.55 hod., ČT2

České Vánoce
Jak se oslavy narození Ježíše Krista v naší zemi proměňovaly na pozadí velkých dějin. Režie M. Rozbrojová a J. Fišer (Premiéra). Vánoce jsou pro většinu z nás nejkrásnějšími svátky v roce. Časem, kdy se obdarováváme a setkáváme s nejbližšími. Oslavy narození Ježíše Krista v průběhu dvacátého století však vlivem historických událostí prošly různými proměnami. První Vánoce v nově vzniklém Československu byly plné radosti a euforie z konce války i nově nabyté samostatnosti. První republika nám také dala tradici vánočních stromů, pod kterými mohli lidé přispívat na chudé a opuštěné děti. Ten vůbec první se rozsvítil v roce 1924 na brněnském náměstí Svobody. Po zabrání republiky nacisty během druhé světové války byla snaha nahradit Vánoce starogermánskými oslavami Slunovratu, ale na území protektorátu pro to nenašli pochopení. Vánoce roku 1945 byly dobou velkých nadějí ale i zklamání – hodně rodin čekalo marně na své členy, miliony lidí musely své domovy opustit a ekonomická situace byla také velice špatná. Na Štědrý den roku 1948 se vánočního projevu poprvé chopil představitel strany, která otevřeně hlásala militantní ateismus a odpor k náboženství. Antonín Zápotocký tuto vánoční tradici obratně využil k útoku proti nepřátelům komunistického režimu. Z veřejného života postupně mizelo zpívání koled, které oslavovaly narození malého Ježíška, a zmizet měl nakonec i on. Nahradit jej měla sovětská pohádková postava Dědy Mráze. Duchovní rozměr Vánoc byl tak systematicky vytěsňován na úkor konzumu, který ale na začátku 50. let nepřichází, protože režim má problémy se zásobováním.
Na přelomu 60. a 70. let veřejný život ovládlo účtování s opozičníky, v soukromí se lidé snažili udržet si poklidné svátky. V žádné rodině nechybělo vánoční cukroví, na stromečku visely skleněné ozdoby a pod ním stál papírový betlém. Stále konzumnější Vánoce postupně přicházely o svůj původní duchovní význam a křesťanské tradice z nich pomalu mizely, přinejmenším ve veřejném prostoru. Zvrat přišel až se sametovou revolucí, po které se opět začaly plnit kostely, lidé houfně chodili na půlnoční mše a na náměstích se opět rozsvítily vánoční stromy. Vznikly ale i nové tradice. Jednou z prvních je betlémské světlo, které každoročně rozváží ze svaté země do celého světa skauti, nebo opravdové dárky.
Vysílání: 25.12., 12.30 hod., ČT2
Opakování: 29.12., ČT3., 30.12., ČT2

Česká mše půlnoční
Mladší "sestra" slavnější České mše Vánoční Jakuba Jana Ryby doplněna tradičními českými koledami v podání Czech Ensemble Baroque. Provází Zbigniew Czendlik. Režie P. Ryšavý (Premiéra). Mše – latinsky missa je nejdůležitějším obřadem už od dob raného křesťanství. Až teprve ve 14. století se dočkala kompletního vícehlasého zpracování. Od té doby, se podoba mše jako hudební kompozice neustále proměňuje. Původně čistě vokální skladba je obohacována hudebními nástroji, přípustnými se stávají i vlivy světských, ba dokonce lidových písní. Mění se i její délka – vedle velkolepých slavnostních mší, nazývaných missa solemnis, jsou oblíbené i mše krátké – tzv. missa brevis. V baroku a klasicismu se u nás staly velmi populárními vánoční pastorální mše. Nejslavnější je tzv. Rybovka. My Vám ale dnes chceme představit jinou Rybovu mši, mladší sestru slavnější České mše Vánoční: Českou mši půlnoční. Možná vás překvapí, že tato Rybova kompozice je psána na latinský text. Jakub Jan Ryba byl totiž velmi pilný skladatel, jen jeho mší se nám dochovalo 89. Zatímco svou mši „Hej mistře“ psal Ryba pro kůr venkovského kostelíku ve Starém Rožmitále, Českou mši půlnoční věnoval městu Plzeň. Proto v ní také mnohem méně slyšíme pastorální motivy.
Vysílání: 22.12., 22.25 hod., ČT art
Opakování: 26.12., ČT3

Česká mše vánoční
"Hej, mistře!" – neodmyslitelný symbol Vánoc (2014). Nejpopulárnější kompozice J. J. Ryby v podání A. Poláčkové, V. Hajnové, P. Nekorance, J. Šťávy, komorního sboru En arché, smíšeného pěveckého sboru Česká píseň a České filharmonie za řízení J. Bělohlávka. Kamera J. Lebeda. Režie S. Vaněk. Česká mše vánoční, také uváděná jako mše „Hej, mistře“, latinsky Missa solemnis Festis Nativitatis D. J. Ch. acomodata in linguam bohemicam musicam – que redacta per Jac. Joa. Ryba, je česky psaná církevní skladba Jakuba Jana Ryby (1765–1815). Ten je též autorem jejího textu. Přestože je stavěná stejně jako latinská hudební mše s částmi ordinária (Kyrie, Gloria atd.), jedná se o pastorální hru aplikovanou na tradiční liturgii; příběh vypráví o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám. Česká mše vánoční má ryze pastorální ráz, je zasazená do českého prostředí, pro svou prostotu i radostnou a svěží atmosféru byla a stále je srozumitelná a přístupná širokému obecenstvu. Vznikla v roce 1796 původně v tónině A-dur, dnes se často hraje o tón níže. Jelikož se do současnosti nedochovala originální partitura, jsou její hrané verze sestaveny na základě kritických muzikologických rozborů dobových opisů. Provedení ve Dvořákově síni pražského Rudolfina je orámováno koledami „Co se stalo kdysi“ a „Narodil se Kristus Pán“ a doplněno v přestávkách pohledem na Třebechovický betlém.
Vysílání: 24.12., 22.15 hod., ČT art