Markéta Othová: Již brzy
autor: archiv
zvětšit obrázekFotografická práce Markéty Othové je představena na současné výstavě novým projektem s názvem Již brzy, který se potkává s retrospektivním ohlédnutím za dosavadním dílem od devadesátých let. Svým intuitivním přístupem k fotografování umělkyně pokouší schopnosti média a překračuje technické zákonitosti, čímž do něj vnáší senzitivitu a podmaňuje si je pro svébytné vyjádření. Prostřednictvím fotografie se vztahuje k okolnímu světu a nachází minimalistickou poezii každodennosti.
Markéta Othová patří k silné generaci umělkyň, která se v porevolučních devadesátých letech etablovala na umělecké scéně. Od počátku se však odborníci potýkají s autorkou, která uniká bližšímu zařazení. Při prezentacích v domácím i mezinárodním kontextu se v mnohém liší od svých současníků-fotografů nejen proto, že vystavovala černobílé snímky, které se v době technických možností v barvě i detailu jevily jako obyčejné, ale především sama zdůrazňovala svou totožnost nefotografa. Tedy jako umělkyně pracující s fotografií byla převážně vnímána optikou konceptuálních tendencí, i když tomuto popisu se vymyká emotivní kvalita její tvorby.
Autorka je neodmyslitelně spojována s fotografickými instalacemi v senzitivních konstelacích, umístěných na míru neboli in situ do konkrétního výstavního prostoru, se kterým pak fotografie tvoří situaci, jak svým sestavám říká. V devadesátých až nultých letech používala výhradně černobílou fotografii a systematicky dodržovala velký formát, zatímco v posledních deseti letech proměnila své šedé výjevy nejprve na barvené skeny ve formátu A4 a poté na digitální barevnou fotografii. V průběhu tří desetiletí zaznamenala její tvorba také pozoruhodnou vnitřní transformaci. Instalace fotografií vyjmutých z osobního archivu zpočátku reflektovaly poznávání sebe sama i svého nejbližšího okolí a předmětů. Následně se okruh rozšířil a autorka pozorování nasměrovala až téměř voyeurském způsobem na ostatní lidi v sekvenčních časových záběrech. Poté vznikaly ateliérové i jiné experimenty, skrze které se dále vymaňovala ze svých stanovených zásad formátu i (ne)barevnosti. Zatímco dříve fotografie tvořila neodlučitelnou součást autorčina života, v posledních letech život sám převládá nad možnostmi focení a zůstávají křehké zbytky všedních dnů.
Výstavu můžete navštívit do 30. října 2022 v 5. patře Veletržního paláce.
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Možné podoby knihy
V Historické budově Národního muzea se otevírá výstava s názvem Možné podoby knihy. Ta představí část knižní t ...celý článek
DOX přináší téma identity nahlížené z různých úhlů pohledu
V DOXu je umění a učení od počátku neoddělitelné. Další pokračování dlouhodobého projektu Úhel pohledu, který ...celý článek
Život je dobrá věc je název výstavy v galerii Prostora
Galerie Prostora i v roce 2024 pokračuje se představováním sbírek současných výtvarných umělců. Nová výstava o ...celý článek
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Michael Sheen v pyžamu v jubilejní hře NT Live
Michael Sheen je znám především z rolí Tonyho Blaira ve filmu Královna či anděla v seriálu Dobrá znamení, sám celý článek
HUDBA
Hudební tipy 21. týden
Let The Music Play, příběh Barryho Whitea
Komplikovaný životní příběh amerického skladatele a zpěváka s nez celý článek
OPERA/ TANEC
Pavel Černoch se představí v Hamburku
V neděli 12. května se tenorista Pavel Černoch poprvé představí v opeře Dmitrije Šostakoviče Lady Macbeth Mcen celý článek