Scéna.cz 

Výtvarné tipy 38. týden

Pohostinná architektura – design restaurací a barů
Abyste se cítili uvolněně, jsou zapotřebí kreativní architekti. Německý dokument z cyklu Umění prostoru (Premiéra). Hosté by se měli v baru nebo restauraci cítit vítáni a příjemně, ať už sami, nebo s přáteli. A to částečně závisí na kvalitě architektury a designu interiéru. Navštívíme jsme bary a restaurace v New Yorku, Berlíně, Amsterdamu, Vídni a Londýně, které jsou příkladem úspěšného a osobitého současného designu. Na Páté avenue na Manhattanu vytvořili Doriana a Massimiliano Fuksasovi vlajkovou prodejnu s restaurací pro Giorgia Armaniho. Prostorem se vine a proplétá velkolepé schodiště. Ve Vídni vedle trhu Naschmarkt navrhla Birgit Eschenlorová čínskou restauraci v prostorách s vysokým stropem. Lisa Hassanzadehová postavila první restauraci bez stolů v Amsterdamu. Hosté sedí u dlouhého pultu s výhledem do otevřené kuchyně.
Vysílání: 23.9., 16.00 hod., ČT2
Opakování: 24.9., ČT2

Krásné živé památky (4/16) - Haná
Jak se opravuje středověká tvrz nebo vojenská pevnost v hanácké metropoli? Mirek Vladyka objevuje příběhy zachráněných památek, tentokrát v Olomouckém kraji. Režie P. Všelichová. Hanou budeme putovat po proudu řeky Moravy. Začneme v podhůří Jeseníků a postupně se dostaneme až do Olomouce. Podíváme se třeba do vesnice Podolí, kde z trosek pomalu ožívá středověká tvrz. Nahlédneme do Litovelského Pomoraví, kde je možné se pokochat výjimečnou atmosférou i vůněmi krásných květin. Zjistíme také, jak se kdysi sušil chmel. V Olomouci, městě plném památek, zavítáme do starého vojenského areálu, kterému říkají Korunní pevnůstka. „Haná má svoje kouzlo, pověsti, mýty a taky historii. Po jejích stopách se dnes touto úrodnou a krásnou krajinou vypravíme. Podíváme se totiž za lidmi, kteří v tomhle kraji dávají dohromady to, co tady kdysi naši předkové vybudovali,“ říká Miroslav Vladyka. První zastávkou bude zámek Skalička v Zábřehu na Moravě. Zámek byl ve starých listinách označován jako tvrz, rytířské sídlo, staré rytířské sídlo, zámeček nebo panský zámek. Ještě před pár lety ale zámek rozhodně nevypadal tak jako dnes. Začalo se to měnit, až když si ho pořídili Patrik Petrík a Kamil Pilka.
Vysílání: 24.9., 16.45 hod., ČT2

Nejvýznamnější malíři: od impresionismu k abstrakci (3/12) - Paul Signac
Životní příběhy a průřez tvorbou nejvýznamnějších malířů od impresionismu k abstrakci. Francouzský dokumentární cyklus (Premiéra). Malířskou techniku zvanou pointilismus vynalezl Georges Seurat. Nový, velmi technický styl inspiroval mnoho malířů, mimo jiné také Paula Signaca, který se v šestnácti letech při návštěvě výstavy děl Clauda Moneta rozhodl, že se stane malířem. O pár let později, v roce 1884, se na prvním Salónu nezávislých seznámil se samotným Seuratem, oba se zajímali o teorii vnímání barvy. Později Signac zašel v tomto přístupu ještě o kus dál a nakonec začal v malbě používat místo skvrn barevné čtverečky připomínající mozaikové kostičky. Ale to už byl od Seurata opravdu daleko. Během léta maloval obrazy s mořskou tematikou a v zimě se zpočátku věnoval malbě pohledů na Paříž a městských výjevů. Aby vyvolal dojem rytmu, využíval v názvech svých obrazů hudební terminologii. Signac byl nadšený cestovatel, který miluje přírodu, kontakt s živly a rád pobývá venku. Bylo pro něj tedy výhodné cestovat nalehko s akvarelovými barvami, které nezaberou moc místa, proto v pozdějším životě postupně přešel od malby olejů k akvarelům. Své akvarelové období zakončil slavnou sérií francouzských přístavů – jde o sto francouzských přístavů, zachycených akvarelem, které jsou rovněž Signacovými posledními díly.
Vysílání: 22.9., 23.50 hod., ČT art
Opakování: 27.9., ČT art

Tajemný Gustav Klimt
Za zlatou zeď, kterou kolem sebe spolutvůrce vídeňské secese vystavěl, nesměli nahlédnout ani jeho přátelé. Rakouský dokument. Nizozemská znalkyně Klimta, Marian Bisanz-Prakkenová, žije tak trochu ve stínu "klimtománie". Ve vídeňské Albertině se už desítky let věnuje Klimtovým kresbám tužkou a uhlem, které jsou součástí umělcova grafického díla. Sama říká: "Řeč tahu linky je velmi bezprostřední, naprosto intimní. Klimtova osobnost se nejvíce projevuje v kresbách. A čím více je znáte, tím jemnější obraz umělce získáváte. Donutí vás to více přemýšlet a přicházíte na nové myšlenky. Hodnotící kritéria jsou stále přesnější". Klimtova výstava je pokaždé ohromnou událostí, ať už se koná ve Vídni, Melbourne nebo v New Yorku. Klimtovou celoživotní družkou byla Emilie Flögeová, která Klimtovi trpělivě odpouštěla jeho pletky s ostatními ženami. Klimt byl otcem nejméně čtrnácti dětí, jejich matkami byly často jeho modelky, které se někdy také živily prostitucí. Po svých modelkách vyžadoval různé vyzývavé pózy, vznikaly tak otevřeně erotické kresby, které stejně jako jeho poměry s modelkami, léta letoucí nepronikly na veřejnost.
Vysílání: 22.9., 00.45 hod., ČT art