Scéna.cz 

Literární tipy 27. týden

Tři mušketýři (2/2)
Jeden za všechny – všichni za jednoho! Gérard Barray v nejoblíbenější adaptaci Dumasova románu. Francouzsko-italský film (1961). Dále hrají: M. Demongeotová, D. Sorano, P. Pradierová, G. Descrieres, J. Toja, J. Carmet, G. Delorme, G. Tréjan a další. Režie Bernard Borderie. Na prohry spojené s potupou se nezapomíná. Mylady, Rochefort a kardinál Richelieu prohráli boj, ve kterém měla padnout královna, čímž by se definitivně posílila pozice a vliv, který má kardinál Richelieu na krále. D´Artagnan za pomoci svých přátel přivezl včas královniny přívěsky, které neprozřetelně darovala vévodovi z Buckinghamu. Kardinál jako muž intrik, který se drží v pozadí, ví, že nemůže zaútočit přímo, jeho nástrojem se stává Mylady, která je posedlá touhou po pomstě. Snad by dokonce svou podlostí horkokrevného a zbrklého d´Artagnana přemohla, ale ten má své věrné ochránce Athose, Porthose a Aramise. A navíc jeden z nich má s ní nevyřízené účty z dávné minulosti. Tři mušketýři, kteří jsou vlastně čtyři, tak znovu tasí kordy, aby bojovali proti nepřátelům Francie, podlosti a zradě. Druhá část filmové adaptace má příznačný název Myladiina pomsta.
Vysílání: 09.7., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 11.7., ČT2

Mistr Kampanus
Příběh o cti a svědomí podle románu Z. Wintera z doby pobělohorské (1993). Hrají: V. Postránecký, J. Kemr, E. Cupák, M. Donutil, O. Vetchý, F. Němec, A. Švehlík, L. Frej, J. Kačer, L. Skopalová, J. Štěpánková, E. Jakoubková a další. Scénář V. Kalábová a O. Vogeltanz. Kamera J. Kadaňka. Režie Z. Sirový. Televizní zpracování slavného románu, v němž spisovatel Zikmund Winter zobrazil životní příběh profesora vysokého učení pražského, humanistického básníka Jana Campana Vodňanského (V. Postránecký) a jeho úsilí o záchranu starobylé univerzity po bitvě na Bílé hoře. Všechen boj Campanus postupně prohrává. Cesta ústupků vede k neúmyslné, ale tragické vině, když se na Campanův nechtěný popud jezuité zmocní dítěte popraveného Jesenia. Pro české země těžká doba pobělohorská postavila před Campana dilema, zda konvertovat, či si zachovat čisté svědomí, konflikt moci a cti v našich dějinách tak častý...
Vysílání: 05.7., 16.05 hod., ČT3

Kořist
Hana Maciuchová jako půvabná Renata, jež se stala obětí chladné vypočítavosti manžela a lehkomyslnosti nevlastního syna. Televizní adaptace díla klasika francouzské literatury E. Zoly (1979). Dále hrají: R. Hrušínský, J. Adamíra, J. Langmiler, V. Kubánková, A. Filip, M. Vašinka a další. Kamera M. Harvan. Scénář a režie E. Sadková. Televizní zpracování románu francouzského spisovatele, představitele naturalismu Emila Zoly vypráví o zbohatlém handlíři Saccardovi (R. Hrušínský) a jeho rodině. Renata (H. Maciuchová), křehká a naivní žena šlechtického původu, se provdá za vypočítavého obchodníka Saccarda a domnívá se, že z lásky zachránil její čest. Saccard má z prvního manželství syna Maxima (M. Vašinka), žena se do něj zamiluje a stane se jeho milenkou. Obklopena nelítostnými dravci, kterým jde jen o majetek, nic netušící Renata je postupně obchodníkem a jeho sestrou (V. Kubánková) obrána o všechno...
Vysílání: 10.7., 16.20 hod., ČT3
Opakování: 16.7., ČT3

Děti sametu: Kateřina Tučková
Kunsthistorička, která se stala spisovatelkou a její Žítkovské bohyně bestsellerem. Dokumentární cyklus ČT (2014). Režie A. Sirotková. Kateřina Tučková (*1980) roku 2009 razantně vstoupila do světa české literatury románem Vyhnání Gerty Schnirch, jenž následně získal ocenění Magnesia Litera. Její další román Žítkovské bohyně, opět propojující historické reálie pohnutého dvacátého století s fikcí se stal čtenářským bestsellerem nejen v České republice, ale dočkal se i překladů do sedmi světových jazyků. Její cesta do světa literatury nebyla nikterak jednoduchá a vlastně ani předvídatelná. Dětství prožila v jihomoravské Moutnici a v dělnické Kuřimi a jak sama říká, s příchodem na brněnské gymnázium zažila kulturní šok. Ve svých patnácti letech byla třeba poprvé v kině. Její další cesta vedla na Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde studovala dějiny umění a český jazyk. Už při studiu začala organizovat výstavy svých vrstevníků a později se stala profesionální kurátorkou specializovanou na současné umění. I když se kurátorské činnosti věnuje i dnes, úspěch Žítkovských bohyní jí umožnil, jako málokomu nejen z její generace, být spisovatelkou z povolání a věnovat se psaní s opravdu plným nasazením.
Vysílání: 05.7., 02.05 hod., ČT art

Jarmark marnosti (2/7) - Slečna Sharpová si nachází přátele
V tomto světě všichni baží po tom, co nestojí za to mít. Adaptace klasického románu W. M. Thackeraye. Britský seriál (2018). Hrají: O. Cookeová, C. Jessieová, M. Clunes, T. Bateman, Ch. Rowe, J. Flynn, M. Palin, F. de la Tourová, M. Baynton, S. Cliffordová a další. Režie James Strong (Premiéra). Po fiasku londýnského dobrodružství Becky procitá jako guvernatka na hampshirském panství výstředního Sira Pitta. Činorodá dívka se tím však nenechává nijak zkrušit a v duchu svého hesla „ať je každý zítřejší den lepší než ten dnešní“ se pouští do díla. Nejprve dá do pořádku chaotické účetnictví pána domu, přičemž neopomine věnovat svou pozornost i jeho druhorozenému synovi Rawdonovi, fešnému armádnímu důstojníkovi. Tu pravou příležitost však představuje až příjezd zámožné sestry Sira Pitta, lady Matildy. Ameliin bezstarostný a zabezpečený londýnský život mezitím čeká veliký otřes.
Vysílání: 06.7., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 10.7., ČT art

Maďarská čítanka (3/16)
Gábor Németh – portrét maďarského prozaika a scenáristy, autora románů Jsi Žid? a Léto jednoho sviště. Režie M. Dlab (Premiéra). Gábor Németh, maďarský prozaik, scenárista, redaktor, vysokoškolský pedagog, narozen 1956. Na Univerzitě divadelních a filmových umění v Budapešti vyučuje dramaturgii, scenáristiku a tvůrčí psaní. Ve svém nejznámějším románu Jsi žid? vykresluje základní zkušenost cizoty, jedná se zároveň o autobiografii i autobiografickou fikci. Némethův román Léto jednoho sviště je roadmovie překlenující Evropu. Vypravěčem je lokační produkční, který hledá vhodná místa k natáčení filmu s postavou Lorda Byrona. Během cesty vede monolog adresovaný svému synovi, vstupují do něj reálné kulisy: migrační krize, extrémní islamismus a romská otázka. Formou vypravěčova deníku a dopisů se autor zamýšlí také nad nesdělitelností literatury a koncem umění vůbec.
Vysílání: 06.7., 23.50 hod., ČT art
Opakování: 07.7., ČT art

Maďarská čítanka (4/16)
Gábor Kálmán – portrét maďarského spisovatele narozeného na Slovensku, autora povídkové knihy Nova a románů Pohřeb a Hezký život Kornéla Janegy. Režie E. Andršová (Premiéra). Gábor Kálmán. Narozen 1982 na Slovensku v Nových Zámcích, od gymnaziálních let žije v Budapešti. Za povídky vydané ve sbírce Nova (2011), které z různých úhlů rozvíjejí mýtus slovenské vesnice, získal cenu Sándora Bródyho za nejlepší debut roku. Svou další knihu Pohřeb (2016), vymezuje sám autor jako „nekompletní generační román“. Hlavní hrdina, jehož životní osudy zůstávají dlouho nejasné, zde tři dny cestuje vlakem na pohřeb. Spolu s ním čtenář postupně objevuje celý vlak, poznává bizarní cestující a do vyprávění pronikají hrdinovy vzpomínky ze života i života jeho předků. Jiný Kálmánův román, Hezký život Kornéla Janegy (2018), pojednává zkušenost dospívání bez otce a vlasti a hledání domova.
Vysílání: 06.7., 23.55 hod., ČT art
Opakování: 07.7., ČT art

Toulky s Ladislavem Smoljakem
Po stopách "otce národa" Františka Palackého (2008). Režie A. Vomáčka. Dnešní putování nás zavede do Otína u Klatov, Lobkovic u Neratovic a na několik pražských prostranství. Tato místa jsou spjata s životem historika, politika a spisovatele Františka Palackého. Historie umění tuto významnou osobnost národního obrození uznává také jako vynikajícího muzikologa a zakladatele hudebního oddělení Českého vlasteneckého muzea. Vskutku životním i národním dílem jsou však jeho pětidílné Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. Tímto úctyhodným počinem poskytl Palacký českému národu vůbec první ideově ucelenou představu o vlastní minulosti, kterou nemohli budoucí generace historiků ignorovat.
Vysílání: 08.7., 01.25 hod., ČT art
Opakování: 13.7., ČT art