Scéna.cz 

Literární tipy 22. týden

Hledání ztraceného času: Dvě kamery na cestách
Cestopisné snímky J. Kopty a R. A. Dvorského uvádí K. Čáslavský (1997). Režie P. Vantuch. V dnešním pokračování budeme cestovat po Evropě se dvěma kamerami, které patřily známým osobnostem z uměleckého světa. Jeden byl uznávaným spisovatelem, druhý populárním kapelníkem a zpěvákem. Novinář a spisovatel Josef Kopta, autor legionářské trilogie Třetí rota a románu Hlídač číslo 47, filmoval především rodinu a přátele, včetně Karla Čapka a dalších "pátečníků". Dosud neviděná je reportáž z vlakového výletu do Německa, Belgie a Francie, který Josef Kopta podnikl v dubnu 1930, doprovázen manželkou Jiřinou a vybaven 16mm filmovou kamerou, se kterou měl dosud jen malou zkušenost. Útržkovitý film, pojmenovaný Aprílová cesta, začíná v Norimberku a pokračuje přes Mohuč, Kolín nad Rýnem, Brusel, Waterloo a Antverpy až do Paříže. Kde Josef Kopta končil, tam jiný cestovatel s kamerou začínal. Kapelník a zpěvák R. A. Dvorský se několikrát vydal automobilem ke Středozemnímu moři, naposledy v červenci 1938. Kamerou "osmičkou" o tom natočil velice pěknou reportáž, nazvanou Jedeme k moři. Z Paříže zamířil do Avignonu a Marseille, následovala známá francouzská letoviska St. Maxim, Cannes, Juan les Pins a Monte Carlo. V Itálii navštívil ještě Alassio, Milano a Lago di Como a přes Švýcarsko se vrátil domů.
Vysílání: 06.6., 09.15 hod., ČT2

Postřižiny
Česká filmová klasika plná dobré pohody a lákavého pěnivého moku podle proslulé novely Bohumila Hrabala (1980). Hrají: J. Schmitzer, M. Vášáryová, J. Hanzlík, R. Hrušínský, P. Čepek, O. Vlach, F. Řehák a další. Scénář B. Hrabal a J. Menzel. Kamera J. Šofr. Režie J. Menzel. Lyrická komedie, natočená režisérem Jiřím Menzelem v roce 1980 podle proslulé stejnojmenné novely Bohumila Hrabala těží především ze spisovatelovy bohaté poetické obrazotvornosti, která v tomto případě vyvěrá ze vzpomínek na poklidný život v městečku, kde byl jeho otec správcem pivovaru. Sled humorně laděných epizod spojených hlavními protagonisty – půvabnou paní správcovou (M. Vášáryová), jejím milujícím manželem Francinem (J. Schmitzer) a jeho bratrem Pepinem (J. Hanzlík), je protkán stále probíhajícím konfliktem snaživého Francina se správní radou, tvořenou představiteli města. Francinovu kariéru ohrožují především ztřeštěné kousky hlučného Pepina, ale též neodolatelné fluidum paní správcové, kterému podléhají všichni pánové...
Snímek byl do kin uveden počátkem roku 1981 a vyvolal tehdy skutečně mimořádný zájem. Přestože námět filmu byl považován za typicky národní, měly Postřižiny nečekaně dobrý ohlas i v zahraničí. Jako jeden z mála českých titulů z počátku osmdesátých let byl snímek zakoupen do řady evropských i zámořských distribučních sítí. Uplynulá léta přidala tomuto nestárnoucímu filmu navíc další, nostalgický půvab příjemné vzpomínky na časy a věci, které jsou nenávratně pryč.
Vysílání: 06.6., 20.10 hod., ČT1
Opakování: 09.6., ČT1., 10.6., ČT3

V. V. Štech vypravuje a vzpomíná - O Praze
Jak se žilo Pražanům na přelomu století. Vzpomínkový cyklus významného historika umění a důvěrného znalce zmizelé Prahy (1965). Režie M. Lang. Václav Vilém Štech patřil k nestorům naší kunsthistorie a v 60. letech získal i díky Československé televizi také statut na slovo vzatého pražského pamětníka, který dokázal jedinečně a se zápalem vyprávět o proměnách rodící se metropole. Byl jejich očitým svědkem, a navíc se znal s řadou pozoruhodných osobností, které výrazně napomáhaly kulturnímu rozvoji a sebevědomí hlavního města republiky. V prvním díle vzpomínkového cyklu nás Štechovo vyprávění zavede na Malou Stranu jeho dětství a za nezapomenutelnými zážitky ze Všeobecné a Národopisné výstavy či z tradičních pražských poutí. Bude se zabývat také vymoženostmi moderní éry, které postupně pronikaly do pražských ulic, a jeho proud nás zavede až ke dvojici Štechových významných přátel: Mikoláši Alšovi a Eduardu Vojanovi.
Vysílání: 03.6., 08.30 hod., ČT3
Opakování: 03.6., ČT3

Otevření knihovny ve Svitavách
Jak se slavný svitavský rodák vrátil přes oceán do rodného města a jaký skvost zde zanechal. Cyklus nazírající historické události z netradičních pohledů (2007). Režie M. Kučera. Svitavský rodák Valentin Osvald Ottendorfer odešel v mládí do USA, kde se mu podařilo zbohatnout a stát se majitelem vlivných newyorských novin. Na své rodné město však nezapomněl. V roce 1886 bohatým darem umožnil vybudovat městskou nemocnici a v roce 1892 byla rovněž za jeho prostředky (300 000 zlatých) vybudována veřejná knihovna s čítárnou a společenskými sály. Knihovna dostala do vínku 22 000 svazků, a stala se tak největším ústavem tohoto druhu v celém Rakousku-Uhersku. Smutné je, že v letech 1945–1989 byla převážná část tohoto kulturního dědictví zničena nebo rozkradena, zachovalo se pouze 5 500 svazků...
Vysílání: 04.6., 12.30 hod., ČT3
Opakování: 04.6., ČT3

Litomyšl na konci první světové války
Málokteré město se může pochlubit tak svéráznou kronikou, jakou má východočeská Litomyšl. Cyklus nazírající historické události z netradičních pohledů (2007). Režie M. Kučera. V dnešním díle cyklu si připomeneme příběh litomyšlského rodáka, kronikáře, archiváře a sběratele Quido Šimka. Tento pozoruhodný písmák je autorem osmidílné kroniky, kterou sám vlastnoručně bohatě ilustroval. Šimkova kronika, napsaná živým jazykem se satiricky humornou nadsázkou, je dodnes cenným pramenem pro studium života obyvatel Litomyšle v období od července 1914 do září roku 1919.
Vysílání: 04.6., 12.45 hod., ČT3
Opakování: 04.6., ČT3

Soud, nebo ztráta soudnosti?
Jak se historikové soudili o spoluautorství Obrazů z dějin národa českého V. Vančury. Cyklus nazírající historické události z netradičních pohledů (2007). Režie M. Kučera. Celých devět let se táhl kuriózní soudní spor, kdy skupina historiků, kteří těsně před 2. světovou válkou poskytovali Vladislavu Vančurovi podklady pro jeho nedokončené dílo "Obrazy z dějin národa českého", podala žalobu, jíž se zúčastnění domáhali uznání za spoluautory tohoto díla. Po četných peripetiích vynesl roku 1984 odvolací soud pro Prahu 1 verdikt, v němž po právu konstatoval, že jediným autorem zmíněného díla je Vančura. Jak současní historici vnímají vznik díla a způsob, jakým k událostem dávných dějin přistupoval významný spisovatel? Dají tehdejšímu rozhodnutí za pravdu? A kudy pro ně vede hranice mezi historickými fakty a fantazií?
Vysílání: 06.6., 12.25 hod., ČT3 Opakování: 06.6., ČT3

Emoce v umění: Nenávist (21/24)
Katalánský moderátor R. Gener vás blíže seznámí s myšlenkami románu R. Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita, výstavou údajně zvrhlého umění a důvody, proč diktátoři nenávidí abstraktní umění (Premiéra). Španělský hudebník, pianista, humanista, zpěvák, píšící a moderující všeuměl Ramón Gener, jehož seriál To je opera (This is opera) jste měli možnost nedávno sledovat na televizních obrazovkách, vytvořil na přelomu let 2017–2018 čtyřiadvacetidílný cyklus This is art, který jsme česky nazvali Emoce v umění. V úvodu každé části mj. říká: „Mám rád ty, kteří se dokáží vyjádřit skrze umění, aby sdíleli to nejuniverzálnější: emoce! Obraz, socha nebo píseň mě inspirují, vyvolají ve mně vzdor, lásku nebo dojetí. Miluji umění! V kontaktu s ním se sami proměňujeme v cosi jedinečného.“ Tento program věnovaný nenávisti otevře Gener prorockou větou německého básníka Heinricha Heineho, která předpověděla to nejhorší, co si lze představit a končila slovy: „Kde začnou pálit knihy, tam nakonec budou upalovat lidi“. Seznámí vás také blíže s myšlenkami románu Raye Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita, kde se popisuje antiutopická vize budoucnosti, ve které vítězí technokratická a povrchní kultura masových médií nad přemýšlivou společností uznávající hodnotu knih.
Vysílání: 31.5., 00.45 hod., ČT art
Opakování: 03.6., ČT art

Třistatřicettři
Tajemnými světy spánku a snů se projdou moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid spolu s historičkou umění Annou Pravdovou, fotografem Zdeňkem Thomou, publicistou Jiřím Peňásem, lékařkou Jitkou Buškovou a písničkářkou Sašou Niklíčkovou. Režie P. Nikolaev (Premiéra). Třetinu života prospíme, víme však, co se s námi ve spánku děje a čeho výrazem jsou naše sny? A což potom sny bdělé, z nichž často rostou ta nejzajímavější umělecká díla! Třeba od malířky Toyen, jak to na její výstavě Snící rebelka moderátorům literární revue Janům Lukešovi a Schmidovi doloží historička umění Anna Pravdová. Také fotograf Zdeněk Thoma si nejeden sen splnil, soudě jen podle Historie klubu Olympik, nabité jeho fotkami i manažerskými vzpomínkami. Publicista Jiří Peňás objevuje netušené a možná i vysněné krásy ve svých už dvousvazkových Výpravách..., lékařka Jitka Bušková se naopak zabývá poruchami spánku a spánkovými mýty, jak je u nás nejnověji představila publikace Dariana Leadera Proč nemůžeme spát? A písničkářka Saša Niklíčková konfrontuje s humorem a nekorektně na svém druhém CD Zmačkaná žena sny a realitu.
Vysílání: 03.6., 22.20 hod., ČT art
Opakování: 07.6., ČT art

Jistota nejhoršího
Dokument A. Kisila založený na reflexích z deníků básníka, překladatele a pronikavě vnímavého svědka i soudce éry reálného socialismu Jana Zábrany, od jehož narození uplyne zítra 90 let (2007). Jan Zábrana (*4. 6. 1931 – †3. 9. 1984), jehož výročí si v těchto dnech připomínáme, pečlivě po několik desetiletí zapisoval své zážitky, dojmy, každodennosti. Stal se nesmiřitelným soudcem marasmu českého reálného socialismu. Měl k tomu svůj důvod – zejména mládí strávené na cestách mezi kriminály, kam mu zavřeli na mnoho let oba rodiče. Důvodem byla jen jejich stranická příslušnost – hlásili se k národním socialistům. Později vedl svůj nekonečný boj s větrnými mlýny, když se živil jako překladatel z ruštiny a angličtiny. Jeho nesmiřitelné, nepřikrášlené a sentimentem nezastřené vidění let, na které jsme zapomněli, nebo zapomínáme, nabízí zajímavou konfrontaci s filmovými materiály těch dob. Svou první sbírku mohl publikovat v roce 1965, poslední báseň mu vyšla tiskem v roce 1969 – poté následovalo těžké 15leté období duševního i fyzického strádání, které skončilo Zábranovou předčasnou smrtí. Deníky z jeho pozůstalosti, které se staly základem tohoto dokumentárního snímku, představují jedno z nejvýznamnějších a nejpalčivějších svědectví o životě v dusivých podmínkách minulého režimu.
Vysílání: 03.6., 23.15 hod., ČT art