Literární tipy 31. týden
Rumunská čítanka (9/18)
Cătălin Dorian Florescu se narodil v roce 1967 v Temešváru, když mu bylo patnáct, emigroval s rodiči do Švýcarska. Ústředními tématy jeho tvorby je migrace a život v exilu, vykořenění a hledání identity. Režie Z. Ozima (Premiéra). Žije v Curychu. Na tamější univerzitě vystudoval psychologii a psychopatologii a šest let pracoval v oblasti léčby drogových závislostí. Ve čtyřiatřiceti debutoval románem Čas zázraků. Díky jeho úspěchu se začal živit výlučně psaním. Mezinárodní uznání přišlo s románem Jacob se odhodlá milovat, v němž líčí osudy několika generací lotrinských přistěhovalců v rumunském Banátu. Sám se nepovažuje za Rumuna ani za Švýcara, nýbrž za Evropana.
Vysílání: 30.7., 23.50 hod., ČT art
Opakování: 31.7., ČT art
Rumunská čítanka (10/18)
Ana Blandiana je básnířka, prozaička. Debutovala v polovině šedesátých let sbírkou První osoba množného čísla. Její dílo bylo přeloženo do šestadvaceti jazyků. Režie Y. Shashkova (Premiéra). Narodila se v roce 1942. Ve svých básnických knihách směřuje k filozofické a etické reflexi: Achillova pata, Spánek ve spánku aj. Koncem osmdesátých let nesměla publikovat. Další sbírku, Architektura vln, v níž pojednává absurditu Ceausescova režimu, vydala až po roce 1989. Je autorkou lyricko-fantastických povídek Průhledy do minulosti, románu Zásuvka s potleskem, stále píše poezii. V devadesátých letech organizovala přestavbu bývalého politického vězení v Sighetu Marmaţiei na památník obětí komunismu.
Vysílání: 30.7., 00.00 hod., ČT art
Opakování: 31.7., ČT art
Legenda jménem Dracula
Upíři byli, jsou a budou: alespoň v literatuře, divadle a filmu. Kdo se ale stal předobrazem toho nejslavnějšího? Francouzský dokument. Když v roce 1897 poprvé vyšel román Brama Stokera nazvaný Dracula, znal pojem "upír" nebo také "vampýr" málokdo. Mezi lidmi sice kolovaly historky o neživých bytostech, které sají krev živým a z ní čerpají energii a nesmrtelnost, ale s Draculou přišel na svět celosvětový kult, který s přestávkami trvá dodnes. Jenže literární a filmová díla typu Svítání už samozřejmě postrádají tajemnost a strašidelný půvab gotického románu. Dracula se dočkal mnoha divadelních, televizních a filmových zpracování. Z těch českých určitě stojí za zmínku stejnojmenný muzikál Karla Svobody. Světoví filmaři se k Draculovi nebo alespoň k příběhům jím inspirovaným vracejí poměrně často. K nejznámějším patří pochopitelně Murnaův němý film Nosferatu z roku 1922, vychází z něj ovšem i Polanského komedie Ples upírů, v roce 1992 natočil svou verzi i slavný americký režisér Francis Ford Coppola. V dnešním dokumentu se vydáme do dávné historie a spolu s tvůrci můžeme pátrat, kdo vlastně posloužil Bramu Stokerovi jako předobraz legendárního knížete. Kromě četných citátů z románu se můžeme těšit také na ukázky ze zmíněných filmových děl.
Vysílání: 31.7., 22.00 hod., ČT art
Opakování: 01.8., ČT art., 05.8., ČT art
Časopis 26 (2003) - rubriky
Časopis 26 - sekce
DIVADLO
Annie Girardot – skvělá baba
Letní koktejl speciálních hostů ve Švandově divadle završila návštěva Madame Annie Girardort. Ve Švandově diva celý článek
HUDBA
„Rozhádaní“ Modern Talking
Poslední koncert na rozloučenou populárního německého dua Modern Talking proběhl 21. června 2003 v Berlíně. Po celý článek
OPERA/ TANEC
Česká premiéra Smrti Klinghoffera
Národní divadlo v Praze uvedlo ve čtvrtek 22.května 2003 českou premiéru opery Smrt Klinghoffera od amerického celý článek