Scéna.cz 

Nebourat!

Jeden z prvků výstavního clusteru Národní galérie v Praze pro první polovinu roku se týká architektury. Výstava s naléhavým titulem Nebourat! chce přitáhnout pozornost veřejnosti k aktuálnímu problému demolic staveb, které svým zrodem v šedesátých až osmdesátých letech minulého století vyvolávají apriori negativní dojmy. Zatímco převažuje obecná tendence šmahem odvrhnout cokoliv z dob totality, ukazuje se, že tyto konstrukce – i když pro mnohé ne zrovna lahodící oku - představují určité hodnoty a ve vývoji architektury mají své oprávněné místo. Jako svébytný styl – brutalismus – označil stavby vzniklé v uvedené době anglický teoretik architektury R. Banham a charakterizoval jej třemi znaky – výraznou hmotou a obrazem, autenticitou materiálu a odhalenou konstrukcí.

Všechna tři kritéria splňují do různé míry četné pražské stavby včetně Transgasu, bohužel dnes již zbouraného. Brutalismus vyjadřuje ducha doby v celé tehdejší Evropě - reprezentuje silný stát a příklon k demokratickým a socialistickým tendencím, kdy se budují velké veřejné instituce, školy, kulturní domy, rekreační střediska i obytné čtvrti. Monumentalizující architektura, snaha o autentičnost a syrovost se staly novým výtvarným názorem. V Praze pracovali architekti ovlivněni brutalismem v místních podmínkách s ohledem na městský kontext a více využívali kombinací barev a materiálů než syrového betonu. Navrhovali stavby i s vnitřním vybavením jako ucelená umělecká díla – Gesamtkunstwerk.
Na výstavě je v podobě fotografií, projektů a modelů přítomno na padesát objektů, pro svou uměleckou kvalitu, špičkovou techniku i pozici v rámci obrazu města ceněných odborníky. Některé zůstávají v přímém ohrožení demolicí, jak ukazuje mapa - např. Ústřední telekomunikační budova na Žižkově nebo Strahovský stadion. Nepodařilo se bohužel zachránit Transgas, jehož likvidaci zachycuje video, ani hotel Praha. Štastnější osud potkal Federální shromáždění, OD Kotvu, Barrandovský most nebo hotel Intercontinantal, další stavby se nacházejí v nedobrém stavbu a jejich existence je nejistá. O hodnotě více nebo méně významných staveb určených k demolicím se veřejnost dozvídá z médií většinou až v posledních okamžicích, kdy o jejich osudu už rozhodly ekonomické zájmy. Výstavní projekt Národní galerie poukazující na hodnoty staveb z doby socialismu je důležitým krokem k osvětě. Vzbuzuje reálnou naději, že se mu zdařit přimět veřejnost k zamyšlení a následně k proměně postojů i v celospolečenské debatě. „Podoby brutalismu v Praze“ jsou dostupné ve 3. patře Veletržního paláce do 6. září 2020.