Scéna.cz 

Jiří Menzel a jeho filmy

Zlatá šedesátá: Jiří Menzel
Režisér, který našel klíč k tomu, jak na plátně oživit hrabalovskou poetiku a laskavým humorem dobýt svět (2009). Režie M. Šulík. Benjamínek mezi žáky legendárního ročníku Otakara Vávry se zpočátku neprosazoval tak dravě jako ostatní začínající režiséři a za jeho ležérnější postoj mu dokonce hrozil vyhazov ze školy. Na rozdíl od svých spolužáků neměl vysoké ambice, chtěl pracovat v televizi, po absolventském filmu působil ve filmovém týdeníku a spíše se prosazoval ve filmech svých kolegů jako svérázný herecký typ. O to více překvapily jeho první krátkometrážní filmy s neopakovatelnou poetikou a především celovečerní debut Ostře sledované vlaky (1966), který okouzlil světové publikum a získal pro československý film druhou sošku Oscara. Tímto snímkem se etabloval jako specialista na adaptace próz Bohumila Hrabala, který dokázal pro jeho literárně svérázné vyjádření pábitelského životního postoje najít kongeniální filmový rukopis. Stejnou výzvou ale byla i adaptace Vančurova Rozmarného léta (1967), které mnozí považovali vzhledem k potlačené dějovosti a silně stylizovanému jazyku za nezfilmovatelné. Menzel se stal režisérem, který byl pro Barrandov požehnáním – jeho filmy vítězily na festivalech a v návštěvnosti obsazovaly první pozice. Po srpnu 1968 se však i on zařadil mezi problémové tvůrce mladé generace. Příčinou byl film Skřivánci na niti (1969) zasazený do 50. let, jenž se odehrával v prostředí nápravné brigády a jeho poetika byla syrovější a kousavější. Čekal jej několikaletý zákaz činnosti a poté našel tvůrčí útočiště především v žánru nostalgického retro filmu.
Vysílání: 11.3., 21.20 hod., ČT art
Opakování: 16.3., ČT art

Rozmarné léto
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." Úsměvná novela Vladislava Vančury v proslulém filmovém přepisu režiséra Jiřího Menzela (1967). Hrají: R. Hrušínský, V. Brodský, F. Řehák, M. Myslíková, J. Drchalová, J. Menzel a další. Scénář V. Nývlt a J. Menzel. Kamera J. Šofr. V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává, a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí – Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová.
Vysílání: 11.3., 22.20 hod., ČT art
Opakování: 12.3., ČT art