Scéna.cz 

Kino Art tipy 11. týden

Umberto D.
Vrcholné dílo italského neorealismu v režii Vittoria De Sicy (1951). Hrají: C. Battisti, M. P. Casiliová, L. Gennariová a další (V italském znění s titulky). Vrcholem spolupráce režiséra Vittoria De Sicy a scenáristy Cesara Zavattiniho byly dva snímky, dodnes považované za exemplární představitele neorealistického filmu: Zloději kol (1948) a Umberto D. (1951). Ve druhém ze jmenovaných snímků posloužil Zavattiniho námět a scénář De Sicovi pro vytvoření hluboce lidského a pronikavého, přitom cudného pohledu do osudu opuštěného starce, jehož důstojnost je dnes a denně urážena hmotnými a morálními vlivy jeho společenské situace. Umberto D. je úředník ve výslužbě, pobírající penzi, která stačí sotva na jídlo. Jeho jediným přítelem a společníkem je milovaný pejsek Fraik. Sledujeme postupné vytlačování starého Umberta na okraj společnosti – neustálé hádky s domácí o výši nájmu, nemoc, která ho přivede do nemocnice, ponižující setkání s bývalými kolegy, kterým Umberto nechce přiznat plný rozsah své chudoby. Když už starý muž neví, jak dál, zvažuje i nejzazší možnost – dobrovolný odchod ze světa. Co však bude s Fraikem?
Vysílání: 10.3., 22.55 hod., ČT art

Božský
Toni Servillo v hlavní roli výrazného snímku zachycujícího úsek ze života italského politika Giulia Andreottiho. Italsko-francouzské životopisné drama (2008). Dále hrají: A. Bonaiutová, G. Bosetti, P. Graziosi a další. Režie Paolo Sorrentino (V italském znění s titulky). Režisér Paolo Sorrentino natočil portrét výjimečného muže, který stál čtyřicet let v čele Itálie – Giulia Andreottiho. Andreotti byl v poválečném období sedmkrát italským premiérem a v mezidobí aktivním členem (většinou ministrem) křesťanskodemokratických vlád. Film stylizovaným, kvazi-dokumentárním a výtvarně vytříbeným jazykem popisuje obrovskou moc, která se postupně koncentrovala v Andreottiho rukou. Odehrává se v roce 1991, kdy se Andreotti – ročník 1919 – stal doživotním členem italského parlamentu, takzvaným „senatore a vita“. V tomtéž roce začíná v Palermu největší moderní proces s mafií a provázanost Cosa Nostry a bývalého premiéra je čím dál zřetelnější. Film se retrospektivně dotýká dalších sporných míst v Andreottiho politické minulosti: vraždy svědků a nepohodlných novinářů, křivá svědectví, únosy... Těžko věřit, že za tím vším stojí tento muž s vizáží úředníčka, konvenční, praktikující katolík, chladný v osobních vztazích. Snímku dominují jeho typické brýle a odstávající uši (film si vysloužil nominaci na Oscara za nejlepší masky). Herec Toni Servillo si dokonale osvojil Andreottiho studenokrevný plazí výraz, za nímž se schovají všechny emoce. Italové si zvykli šedou eminenci své politické scény nazývat různě: Moloch, Sfinga, Belzebub, Starý lišák... Přezdívku „Božský“ mu poprvé přiřkl nezávislý novinář Mino Pecorelli. Za podíl na vraždě tohoto novináře byl třiaosmdesátiletý Andreotti v r. 2002 odsouzen ke 24 letům odnětí svobody. Nejvyšší soud však později konstatoval, že celý případ se odehrál v 70. letech, a je tudíž promlčený. Andreotti zemřel nepotrestán v roce 2013. Suverénně natočený snímek svým originálním výtvarným pojetím, přesvědčivým soundtrackem a dokonalým ztvárněním hlavní postavy získal cenu poroty na festivalu v Cannes v r. 2008 a řadu dalších ocenění.
Vysílání: 13.3., 00.10 hod., ČT art

Zbav nás od zlého
Moderní skandinávský morytát o relativitě dobra (2009). Hrají: L. Rimmer, L. Nystromová, F. Bornedalová, J. Ottensten a další. Režie Ole Bornedal (V dánském znění s titulky) (Premiéra). Snímek dánského režiséra Oleho Bornedala bývá často přirovnáván k filmu Strašáci Sama Peckinpaha, kde také sledujeme civilizovaného a městským luxusem změkčilého muže bojovat o přežití své rodiny proti lynči barbarských venkovanů. Jenže zatímco v proslulém snímku amerického klasika byla východiskem krize maskulinity hlavního hrdiny potažmo démonizace venkova, dánský film je vystavěný jako moderní parafráze na morytáty. Stejně jako staré historky o mordech a zločinech i zdejší kruté vyprávění předkládá divákům otázky stran morálky, viny a trestu či dobra a zla. Bezútěšný svět dánského maloměsta stojí rozkročen mezi klidnou idylkou pro rodiny z vyšší střední třídy a pivem i tělesnými tekutinami nasáklou každodenní realitou bílé lůzy. Během městské veselice eskalují tamní vztahy, když je gastarbeiter, jenž přišel v bývalé Jugoslávii o celou rodinu, nařčen, že zabil ženu nacionalisticky smýšlejícího předáka místní komunity. Lynčovanému muži poskytne ve svém domě útočiště úspěšný advokát. Dříve poklidné sídlo za městem se stane místem vypjaté konfrontace krvežíznivého davu a muže, jenž automaticky ctí zásady justice a právní společnosti. Stylově vytříbený snímek pojednávající o xenofobii, bezpráví a bestialitě dřímajících v základech lidských společenství se stal mezinárodní senzací především mezi filmovými fanoušky a byl uveden na řadě festivalů včetně Toronta, Pusanu a Sitges. Režisér Ole Bornedal na sebe upozornil již debutem Noční hlídač (1994), který o tři roky později ve vlastní režii předělal pro americký trh pod názvem Hlídač mrtvých v hlavní roli s Ewanem McGregorem.
Vysílání: 14.3., 22.10 hod., ČT art