Scéna.cz 

Jazz Dock - Monika Petráková a Filip Čenžák

Moderní román Jazz Dock z prostředí sociální sítě, kde můžete být prakticky kýmkoliv chcete. V prostředí plném přetvářky a paradoxů k sobě nečekaně mohou najít cestu dva lidé, kteří by se v běžném životě nejspíš nikdy nepotkali a pokud ano, pravděpodobně by spolu nechtěli mít nic společného. Díky anonymitě, kterou jim tento druh komunikace nabízí, k sobě Erik a Julie nachází přátelskou cestu, která je samotné do budoucna může v mnohém překvapit. Podaří se Julii vymanit ze zoufalství, které ji každý den obklopuje a Erikovi najít ztracenou inspiraci? Součástí knihy je zároveň hudební CD, se záznamem jedinečného živého koncertu Erika Silvera (hlavního hrdiny), na kterém představuje své nové, dlouho očekávané album.

Ukázka z knihy:
Julie: Cestou do práce si uvědomím, jak nervózně svírám mobil a doufám, že zapípá… že mi bude psát Erik. Sakra… Je možný, že mi tak záleží na někom, koho jsem v životě neviděla? Dneska má ten koncert… Přála bych mu, aby vše vyšlo, jak si přeje… Takový lidi by si zasloužili úspěch a ne nějaký namachrovaný hvězdičky typu Silvera. Co s tím zítřkem? V čem bych měla jít? Usrkávám cappuccino a v hlavě si přehrávám zoufalý stav svého šatníku. Ale záleží na tom vůbec? Neměla bych jít prostě tak, jak jsem zvyklá? S Liborem jsem celou dobu něco předstírala a snažila se dostát jeho touze po Femme Fatale… A jak to skončilo? Kalhotkovou katastrofou… Možná bych si měla prostě vzít svou oblíbenou bundu a tenisky, pokud v nich nezmrznu. Jo a tu fialovou čepici.

Erik: Předně bych se měl dát trochu dohromady, s Julií máme sraz ani ne za dvě hodiny. Hlavně se oholit. S tím plnovousem nikam nesmím. Jdu do koupelny a ze zásuvky pod umyvadlem vytahuju holicí strojek. Tak tak jím udělám dva tahy po tváři, než strojek utichne. Baterka je úplně vybitá… Tak to bude zajímavý. Jestli sem nemohl nikam jít před tím, tak teď už stoprocentně ne. Co to bylo za pitomej nápad dávat si sraz v metru? Ale kdo ví, přece jen je to přes celou Prahu a taxíkem to bude v tuhle hodinu trvat věčně. Tohle volá po nostalgii. Ostatně, kdy sem byl naposledy na nějakým rande. Pustím prohlížeč a v idosu si najdu spoj. 33 minut, to není tak zlý. Automaticky kontroluju i eLove. Julie je online…