Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 21. týden

Rajské zahrady Veltrusy a Kačina (Vysílání: 24.5., 14.45 hod., ČT1)
Obě zámecké zahrady jsou propojeny významným rodem Chotků. Zatímco zámek i zahrada ve Veltrusích vznikaly postupně a zahrada propojila užitkovost okolní krajiny u Vltavy s krásou, v nejbližším sousedství zámku Kačina se zrodila naráz, jako skvělá ukázka palladiánského neoklasicismu anglického typu, i když areál byl využíván již dříve. Zásadní je však právě začátek 19. století. Zahrada byla pěšinami spojena s hvězdicovitou kompozicí nově založené obory v původním barokním lesním porostu.

Rajské zahrady Podzámecká zahrada v Kroměříži (Vysílání: 25.5., 14.45 hod., ČT1)
Kroměříž se pyšní hned dvěma úžasnými zahradami. Dnes se vypravíme se Zuzanou Slavíkovou a Ondřejem Zatloukalem do té pod nebo spíše za arcibiskupským zámkem. Historie Podzámecké zahrady se začala psát již na přelomu středověku a renesance. Ovšem k zásadnímu obratu došlo teprve po volbě Karla Lichtensteina-Castelcorna biskupem, tedy na konci 17. století. Tehdy rozkvetl zámek i zahrada. Ta se dále rozvíjela až do své vrcholné podoby v 19. století. Naštěstí ani všechny pohnuté události století dvacátého krásu Podzámecké zahrady nesetřely.

Brána poznání Salvador Dalí: Kristus sv. Jana z Kříže (Vysílání: 25.5., 16.05 hod., ČT2)
Dalí (1904–1989) - jeden z nejpopulárnějších a nejkontroverznějších umělců XX. století.
Malba pro něho byla co nejpřesnější kopií jevů "konkrétní iracionality". Formy skutečnosti, přerůstající do fantasmagorických novotvarů "paranoických vizí". To vše je mistrovsky ztvárněno prostředky nejopovrhovanějšího naturalismu, diskreditovaného akademismu a nevýtvarného fotografismu. Dalí vtisknul obrazivosti rozpoutané hnutím surrealistů nejsugestivnější tvar veristické iluze. Magickým způsobem vytvořil ve 30. letech řadu obrazů, v nichž jedinečně vyjádřil cosi z křečí, v nichž se zmítá osud člověka tehdejší doby. Geniální objevnost těchto vizí byla přitom vždy provázena gesty, tohoto "génia, ovšem zároveň velkého excentrika a mystifikátora". Zejména od pobytu v Americe za druhé světové války, který přinesl Dalímu obrovský společenský a finanční úspěch - mísí se jeho úžasná tvůrčí potence s provokativní snobistickou exhibicí. Dalímu oponuje Avidadollars (Dolaromil), jak svého někdejšího oblíbence přejmenoval André Breton.

Výtvarnické konfese Jan Šplíchal (Vysílání: 25.5., 16.55 hod., ČT2)
Niterná vyznání, rekapitulace a úvahy nad životem a prací. Série exkluzivních portrétů českých výtvarníků ukazuje, jak mnohovrstevnaté může být uvažování o umění a jak spletité jsou cesty v jeho dosažení. Tento díl představuje fotografa Jana Šplíchala.

Když sochy z mostu ožívají (Vysílání: 25.5., 22.10 hod., ČT2)
Na Karlově mostě ožily sochy. Život jim nevtiskli profesionální umělci, ale mentálně postižení lidé, kteří nastudovali jedinečný baletní projekt s názvem Oživlé sochy. V něm představují příběhy vybraných postav z mostu: svaté Anny, svatého Víta, sousoší svatých Barbory, Markéty a Alžběty a také legendu o rytíři Bruncvíkovi.
Režisérka Olga Strusková zachytila v půlhodinovém dokumentu práci Studia Oáza, které od roku 1992 nabízí mladým lidem s mentálním postižením prostor k uměleckým aktivitám. Projekt Oživlé sochy se přitom zrodil v hlavě zakladatelky a ředitelky Studia Oáza Olgy Kurzové, představení s učenlivými herci nastudovala lektorka Helena Bartlová. Příběhy jednotlivých postav z mostu přednášejí herci Barbora Hrzánová a Radek Holub.
Film jednak přibližuje svět mladých lidí s mentálním postižením, jednak nabízí nezvyklý pohled na nejznámější pražský most a na figury, s nimiž spojil svůj kámen.

Toulky s Ladislavem Smoljakem (6/7) (Vysílání: 29.5., 17.45 hod., ČT2)
Ladislav Smoljak milým způsobem připomíná některá historická fakta o slavných lidech na místech, kde prokazatelně pobývali. Chodí po hradech, zámcích, městech a vesnicích a vypráví...
Jeho dnešní putování bude po Jáchymově a Praze za stavovskou rodinou Šliků. Město Jáchymov vzniklo poblíž osady Konradsgrün někdy po roce 1512, kdy dva prospektoři zjistili v místě výskyt stříbronosných rud. Brzy se sem začali hrnout další hledači, horníci ze saské strany hranice i nejrůznější dobrodruzi. Vypukla stříbrná horečka. Držitel panství, Štěpán Šlik přizval důlní podnikatele a počátkem roku 1516 se těžba stříbra rozběhla. Název Údolí svatého Jáchyma se díky převážně německé národnosti usedlíků nakonec ustálil na Sankt Joachymsthal, zkráceně Thal. Štěpán Šlik a jeho sedm bratrů uzavřelo smlouvu o prodeji stříbra s norimberskými obchodníky, ale narazili na královský zákaz vývozu stříbra z Čech do ciziny. Brzy však zjistili, že výnosnější než prodej surového stříbra je jeho zpracování v této budově na mince a následný prodej. Právo ražby mincí patřilo ovšem výlučně králi a několika významným feudálům. Šlikové mezi ně nepatřili, ale poradili si. V roce 1519 začali obcházet představitele šlechty a nešetříce sliby ani penězi, nakonec souhlas Zemského sněmu s ražbou vlastních mincí získali. S jednou podmínkou. Směli razit jen tzv. pražské groše s obrazem Ludvíka Jagellonského. Ty si brzo získaly oblibu v sousedním Sasku, Bavorsku a poté se rozšířily po celé Evropě. Jejich název joachymsthaler gulden, zkráceně thaler se změnil staletími na tolar, až se z něj stal dnešní dolar!