Horowitz v Moskvě
autor: Česká televize
zvětšit obrázekHorowitz v Moskvě
Nekorunovaný král pianistů 20. století se po více než 60 letech vrátil do nesvobodou sužované vlasti, aby zde na klavírním recitálu přednesl svou labutí píseň. Připravili Holger Preusse a Philipp Quiring. V polovině osmdesátých let minulého století se v Moskvě odehrál úchvatný koncert, na nějž mnozí dodnes s dojetím vzpomínají. Vystoupil tu po více než půlstoletí znamenitý ukrajinsko-americký klavírista Vladimir Horowitz (1903–1989). V té době byla hranice mezi východem a západem neprostupná. Studená válka byla v plném proudu. Dvě velmoci, USA a Sovětský svaz, se navzájem považovaly za nepřátele. Závod ve výrobě atomových zbraní ohrožoval životy všech.
Legendární pianista, tehdy dvaaosmdesátiletý Vladimir Horowitz začal jednou večer se svým koncertním agentem Peterem Gelbem rozebírat, o čem sní a co by si přál. Jednou z věcí bylo podívat se zpátky do Ruska. Jen o tom hovořili, ale Horowitz tehdy ještě měl strach vrátit se do země revolučního teroru a politických vražd. Pak došlo k dohodě mezi Reaganem a Gorbačovem, díky níž se to přání mohlo uskutečnit. Na západě i východě měli všichni pocit, že se otevírají obrovské dveře. A proto měl Horowitzův návrat (3 roky před jeho smrtí) obrovskou symbolickou hodnotu.
V dubnu 1986 tedy přijel do rodného Ruska. Život a kariéru si totiž budoval jinde a nevkročil do komunistického Sovětského svazu celých 61 let. Ovšem kvůli řadě tvůrčích krizí a opakujícím se depresím na veřejnosti už několik let nekoncertoval, a tak mnozí jeho moskevskou návštěvu považovali za zázrak. K jeho moskevskému koncertnímu návratu se v dokumentu Holgera Preusse a Philippa Quiringa vyjadřují pianisté Martha Argerichová, Tatjana Komarovová, Sophie Paciniová, Daniil Trifonov, violoncellistka Alina Kudelevicová a současný generální ředitel newyorské Metropolitní opery Peter Gelb. V programu moskevského koncertu, který z velké části uslyšíte, hraje Horowitz mj. Skrjabinovu etudu dis moll, Scarlattiho a Mozartovu sonátu, Moszkowského Jiskry (Etincelles), Rachmaninovovo preludium a polku, Chopinovu mazurku a polonézu, Lisztův Sonet podle Petrarky a Snění ze Schumannových Dětských scén.
Vysílání: 06.10., 23.15 hod., ČT art
Opakování: 10.10., ČT art
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Rok české hudby – Smetana 200
Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma ...celý článek
Z první řady: Rusalka z Toulouse
A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa ...celý článek
Časopis 17 - sekce
DIVADLO
Tři mušketýři klasika v komediálním hávu
Poslední premiérou v rámci sezóny 2023/2024 Městského divadla Zlín bude světová klasika z pera Alexandera Duma celý článek
HUDBA
Zemřel Dušan Grúň
Zemřel slovenský legendární zpěvák Dušan Grúň (*26. 5 1942 - †22. 4. 2024). Narodil se v Žilině, ale jeh celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Svatá Zdislava a Cesty víry
Znovuotevření baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí
Přímý přenos slavnostní mše, kt celý článek