Scéna.cz 

Příběhy písní 1919–1960

Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA) vydává ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros Media knihu Příběhy písní. Publikace vznikala k příležitosti 100. výročí založení OSA, které oslavil v roce 2019. Přináší průřez nejoblíbenějšími a nejvýraznějšími písněmi období 1919 – 1960 a snaží se přiblížit tvůrce i příběhy vzniku stěžejních hudebních děl jednotlivých dekád. Autory jsou publicista Josef Vlček v oblasti populární hudby a muzikolog Jaromír Havlík, který provede čtenáře hudbou klasickou.

Josef Vlček se v knize zabývá vývojem československé populární hudby od éry kabaretu až po nástup rock’n’rollu. Popisuje příběhy vzniku skladeb jako například Copak je to za vojáka, Ta naše písnička česká, Teskně hučí Niagara, Vínečko bílé, Ten umí to a ten zas tohle a mnohých dalších. Dobu mezi vznikem OSA a nástupem rock’n’rollu vidí zhruba jako tři vlny, jednu silnější než druhou. „Když jsem jako kluk začal poslouchat populární hudbu, myslel jsem si, že odstartovala na přelomu padesátých a šedesátých let rock’n’rollem. Po pár letech jsem si už jako hudební novinář uvědomil, že rock’n’roll u nás zapustil kořeny do už svým způsobem pestré a kultivované zahrádky, bohatě prosáklé různorodými příměsmi z předchozích desetiletí. Obraz toho, co předcházelo prvním českým Elvisům, sahá hluboko do minulosti, a jestli jsem za odrazový můstek příběhu českých písní zvolil rok 1919, tak především proto, že v tom roce vznikl Ochranný svaz autorský a s ním i jasný právní řád, bez kterého moderní pop-music nemůže existovat,“ komentuje publicista a autor knihy Josef Vlček.

Jaromír Havlík nahlíží do tvorby autorů, jako byli Leoš Janáček, Petr Eben, Bohuslav Martinů, Miloslav Kabeláč a další. Dalo by se říci, že jde o průvodce klasickou hudbou v letech 1919–1960. I on rozdělil vývoj hudebních stylů a tvorby skladatelů do tří období. „Kapitola je koncipována důsledně chronologicky a zhuštěnou formou přibližuje klíčová díla z oblasti klasické hudby v jednotlivých žánrech. Zároveň vedle několika mezinárodně známých osobností formátu L. Janáčka, B. Martinů, A. Háby či P. Ebena připomíná řadu jmen významných českých skladatelů, kteří jsou dnes prakticky neznámí či polozapomenutí, a které je žádoucí opět uvést do širšího povědomí,“ doplňuje autor, profesor Jaromír Havlík.

Kniha vznikala k příležitosti 100. výročí založení OSA. Čeští autoři po rozpadu rakousko-uherské monarchie stáli před otázkou, kdo bude spravovat jejich práva v nově vzniklém Československu. Dne 9. října 1919 Karel Barvitius, Rudolf Piskáček, Arnošt Herman, Josef Šváb, František Šmíd, Eduard Joudal, Emil Štolc, Otakar Hanuš a Karel Hašler založili OSA. Během 100 let od vzniku OSA prošla hudební branže masivním technologickým rozvojem, ke kterému výrazně přispěla hudební tvorba.
„Pokud my Češi můžeme být právem na něco pyšní, pak je to bezesporu česká hudební tvorba. Skladatelé jako Dvořák, Martinů, Vejvoda, Voskovec s Werichem nebo Suchý se Šlitrem jsou jména světového formátu. Pokud lze hledat na covidu nějaká pozitiva, pak omezení společenského života nám dalo čas na sebe sama, na náš duchovní rozvoj, který můžeme vyplnit například četbou a poslechem hudby. Věřím, že kniha osloví čtenáře svým netradičním zpracováním příběhů písniček, které jsou zasazeny do časového kontextu kulturního a společenského života v naší zemi. Přeji čtenářům poutavé cestování historií české písničky a hudební tvorby,“ říká Roman Strejček, předseda představenstva OSA.
Kniha Příběhy písní je dostupná v e-shopu www.albatrosmedia.cz nebo u knihkupců.