Scéna.cz 

Pražský komorní balet uvede představení Metafory tance

Pražský komorní balet uvede v neděli 18. října 2015 od 19:00h ve Stavovském divadle slavnostní premiéru představení s názvem METAFORY TANCE. Pro tuzemský soubor, který letos vstoupil do druhého půlstoletí své existence, připravili tři zbrusu nová díla současní tvůrci. V komponovaném večeru se představí choreografie Come see comme ça Aleksandry Dziurosz (PL), Němý výkřik Hany Litterové (ČR) a This Is Not a Kiss! Žiga Jereba (SLO) a Anny Štěrbové (ČR).
Hlavním tématem představení je lidské chování, jeho světlé i temné stránky. Autoři večera prezentují své nápady a myšlenky formou, pro niž je stěžejní sdělení, jež vyjadřují výhradně tancem či divadelním pohybem. Ať už má tanec v jejich podání jakýkoliv pohybový slovník, pokaždé je nositelem myšlenky díla a vzniká v souladu s hudebním doprovodem.

Premiéra tanečního večera, která se odehraje čtyřicet let po vzniku Pražského komorního baletu, bude dárkem k narozeninám legendárního zakladatele souboru prof. Pavla Šmoka, jenž krátce po ní oslaví své osmaosmdesáté narozeniny.
Dílo Aleksandry Dziurosz Come see comme ça je o rozkrývání charakteru několika lidí, jejichž osud je dovedl na jedno místo. Sama autorka říká, že hlavním tématem a inspirací pro její práci byl barokní koncept paradoxu a kontrastu. „Choreografie představuje příběh o lidských potřebách, které se objevují pouze za určitých, velmi specifických okolností,“ vysvětluje. „Jednou z těchto situací je i společenský večírek. V takové chvíli se potřeby, často skryté před okolním světem, dostávají do popředí běžných instinktů a obvyklého chování a je tak možné vidět obě strany lidské osobnosti - přátelskou a milou, stejně jako hanebnou a nenávistnou.“ Kolik pravdy je skryto v lidském chování? Come see. Podívejte se. Uvidíte, že nejsou šťastni. Cítí se „jakž takž“, Comme ci comme ça.

Komorní drama Hany Litterové Němý výkřik v sobě nese silný příběh a svědectví o mezilidských vztazích a událostech, které se mohou odehrávat kolem nás, často za zavřenými dveřmi. „Choreografii jsem vytvořila na hudbu symfonické básně Antonína Dvořáka Vodník. Nechtěla jsem se ale doslovně držet balad Karla Jaromíra Erbena, chtěla jsem vytvořit vlastní současný příběh.“ říká Hana Litterová. „Před nějakou dobou jsem sledovala televizní seriál Soukromé pasti a zaujala mě tématika dílu o sexuálním zneužívání nezletilých dětí v rodinách, který se mi v melodické Dvořákově skladbě promítl. Má několik paralel - jsou v ní tři hlavní postavy – matka, dcera a Vodník, a se stejným počtem postav jsem pracovala i já. Zpracovala jsem rodinný příběh milence, matky a dcery. Ve Vodníkovi je zavražděno dítě a i ten můj příběh, který jsem nazvala Němý výkřik, končí tragicky.“

Žiga Jereb a Anna Štěrbová společně vytvořili hravou choreografii, kterou nazvali This Is Not a Kiss!. Dílo je pohledem na to, co přijde, nebo může přijít s polibkem. Od prvního okamžiku, kdy jsme jemně políbeni do života, až po naši první zkušenost s polibkem a později vztahy s ním, totiž nemůžeme uniknout turbulenci, prchlivosti, hravosti a něze jeho síly. „Od počátku jsme věděli, že chceme připravit choreografii, která bude o vztazích. Její ústřední motiv ale vyplynul až během tvůrčího procesu. Jsou to paradoxy - naše dílo je o polibcích. A přitom se jmenuje Tohle není polibek!,“ usmívá se Žiga Jereb.