Scéna.cz 

Granhoj Dans s rozpaky

Na závěr tanečního festivalu Tanec Praha 2003 jsme nedočkavě očekávali vystoupení dánského souboru Granhoj Dans. Soubor byl loni velmi pozitivně přijat, jak o tom svědčí pěkné kritiky od novinářů, tak příznivá odezva od diváků. Letos se představili s programem 8IQ – No women no cry, který má být dokonalou syntézou výkonu tanečníků, zpěváků a hudebníků.
Během vystoupení bychom měli postřehnout náhlé změny, zajímavé obrazy a smysl pro humor. V praxi se po jevišti pohybovalo osm žen, nezávisle na sobě a bez zaregistrování partnera či navázání jakéhokoliv vztahu k sobě. Své vnitřní napětí občas projevily výkřikem či zpěvem. Jeden z tanečníků – mužů občas zazpíval, druhý tanečník občas zahrál. Na závěr si tanečnice přinesly koberečky, na kterých pohybově řešily své individuelní problémy.

Humor v tanci, na který jsme u nás zvyklí se nekonal, zřejmě se v Dánsku smějí něčemu jinému. Jistě chtěl choreograf předestřít a řešit závažnou myšlenku, jak tomu u těchto tanečních experimentů bývá. Vzhledem k tomu, že produkce trvala necelou hodinu a lístek stál 250,- Kč – dle mého názoru dost drahý „zážitek“.