Scéna.cz 

Vilém Přibyl – Český recitál

Tenoristovi Vilému Přibylovi nevyměřil osud dlouhou tvůrčí dráhu, zajistil mu však trvalé místo v dějinách české opery druhé poloviny 20. století. Na profesionální pouť Přibyl vstoupil až jako čtyřiatřicetiletý, ale jeho start byl raketový. Během několika sezon se stal nejen sólistou opery Státního divadla v Brně, ale také stálým hostem pražského Národního divadla, londýnské Královské opery Covent Garden a Deutsche Oper v Berlíně a umělcem zvaným k pohostinským vystoupením po celé Evropě, Severní Americe i Japonsku. Byl vskutku pěvcem evropské úrovně. Zvládal stejně úspěšně obor dramatický a hrdinný jako lyrický, zpíval klasický repertoár český i světový, a nevyhýbal se ani moderně.

Jeho hlas máme naštěstí zachován v nahrávkách, ale pokud jde o domácí tvorbu, Přibylův výkon v řadě hlavních tenorových partů, jako je Jeník, Lukáš, Dimitrij či Princ v Rusalce, kompletně zachycen není. Proto je chvályhodné, že když se vydavatelství Radioservis rozhodlo vydat v rámci řady historických portrétů také recitál Viléma Přibyla, sáhlo do rozhlasových archivů právě po ukázkách z těchto rolí. Logicky k nim přiřadilo ještě Dalibora a Ctirada, a to ne ze supraphonských kompletů z konce 70. let (Dalibor 1979, Šárka 1978), ale rovněž z jednotlivých rozhlasových záznamů staršího data (Dalibor 1968, Šárka 1971).
Dalibor a Ctirad jsou připomenuti jen jednou árií, naopak Jeník a Dimitrij každý čtyřmi ukázkami. Jsou tu prakticky všechna jejich hlavní čísla, takže se dá hovořit o průřezu rolí. Zvlášť výrazné je to u Dimitrije, jehož nahrávka vychází z významného Štychova nastudování v Janáčkově opeře v Brně v roce 1972. Kromě obou Dimitrijových duetů s Xenií nechybí na CD ani jeho nejznámější árie („Z divokého žití víru“) a klíčový vypjatý dialog s Marinou, která mu vmete do tváře pravdu o jeho samozvanectví. Kromě výsostného pěveckého podání tak máme možnost obdivovat Přibylovu výrazovou proměnlivost v různorodých situacích. Ta je příznačná i pro recitál jako celek. S heroismem Dalibora nebo Ctirada kontrastuje podmanivá lyričnost Ladislavovy písně ze Dvou vdov anebo dvou scén Prince z Rusalky (přičemž je zajímavé, jak se v Přibylově podání mění ve výstupu z 2. dějství i Princovo chování vůči Rusalce a vůči Cizí kněžně). Také smetanovské „chasníky“ nepojímá Přibyl stejně. Ve srovnání s jeho Jeníkem z Prodané nevěsty působí Lukáš z Hubičky v árii a duetu s Tomšem ze 2. dějství dramatičtěji. Do obou však Přibyl vkládá tolik vroucnosti, že Jeníkova „Krásenka“ a Lukášova „A Vendulka“ nám zní v uších ještě dlouho.
Recitál nám v duetech připomene Přibylovy partnery a partnerky z brněnské opery, sopranistky Gitu Abrahamovou (Marina, Cizí kněžna), Jarmilu Krátkou (Mařenka) a Jindru Pokornou (Xenie), basistu Josefa Klána (Vodník) a basbarytonistu Rudolfa Asmuse (Kecal, Tomeš), jehož účast je tu asi nejzajímavější. V roce 1981, kdy s Přibylem natočil v brněnském rozhlasovém studiu oba duety, byl už přes dvacet let sólistou Komické opery v Berlíně a v republice nezpíval. Nahrávka je tedy vzácnou připomínkou Asmusova působení v Brně a posléze v Národním divadle v Praze. Jeho Kecal i jeho Tomeš tu vynikají zvláštní přesvědčivostí, Tomeš je měkčí, Kecal jedná vemlouvavě. V Asmusově podání vlastně nezpívá s Jeníkem duet, nýbrž s ním vede dialog (a Přibyl na to citlivě reaguje). Navíc Kecalův basový part je tu obsazen lehkým basbarytonem. Důvěrně známá scéna tak náhle září v novém světle.
RADIOSERVIS CR0685-2
VILÉM PŘIBYL – ČESKÝ RECITÁL
Bedřich Smetana: Dalibor (árie Dalibora z 1. dějství „Slyšels to, příteli“), Dvě vdovy (árie Ladislava z 2. dějství), Prodaná nevěsta (duet Mařenky a Jeníka z 1. dějství „Věrné milování“, duet Jeníka a Kecala z 2. dějství, árie Jeníka z 2. a 3. dějství), Hubička (árie Lukáše a duet Lukáše a Tomše z 2. dějství), Antonín Dvořák: Dimitrij (árie Dimitrije z 2. dějství, duet Xenie a Dimitrije z 2. dějství, duet Mariny a Dimitrije ze 3. dějství, duet Xenie a Dimitrije ze 4. dějství), Rusalka (finále 1. dějství, scéna Prince, Rusalky a Cizí kněžny z 2. dějství „Již týden dlíš mi po boku“), Zdeněk Fibich: Šárka (árie Ctirada ze 3. dějství)
Spoluúčinkují Gita Abrahámová, Jarmila Krátká, Jindra Pokorná, Rudolf Asmus, Josef Klán – zpěv, Orchestr opery Státního divadla v Brně, Ženský sbor opery Státního divadla v Brně, dirigenti František Jílek, Václav Nosek a Jan Štych.
Archivní nahrávky Československého rozhlasu v Brně z let 1968 až 1982. Editor Jan Králík, digitální remastering Miroslav Mareš, 2014. Celkový čas 78:19
Zdroj Hudební rozhledy 07/14 Jaroslav Someš