Scéna.cz 

Zpráva pro akademii, Bertram a Mescalinda

Zpráva pro Akademii Jana Klusáka měla svou světovou premiéru 6.12.1997 v Divadle Kolowrat. Současným obnovením této inscenace spolu se světovou premiérou Bertrama a Mescalindy vzniká jedinečný autorský večer komorních oper jednoho z nejvýraznějších současných českých skladatelů - Jana Klusáka. Toto spojení zároveň ukazuje dvě polohy skladatelovy tvorby - vážnou (v případě zpracování Kafkovy povídky), i když ve formě neoexpresionistické grotesky a hravě recesivní, jako je virtuózní operně hudební koláž opery-pasticcia Bertram a Mescalinda. Volba inscenačních prostředků důsledně sleduje sdělení obou děl. Spojnicí zde zůstává vedle osoby skladatele i nosný a inspirující kontrast dvou možný přístupů k podobě komorní opery dneška.
Jan Klusák uvedl na tiskové konferenci, že má rád smích z řad publika. V premiéře se o tom budeme moci přesvědčit 28. listopadu 2002 od 19.00 h v Divadle Kolowrat. V režii Jiřího Nekvasila a pod dirigentským vedením Přemysla Charváta vystoupí mimo jiné Roman Janál, Jaroslav Březina, Jaroslava Maxová a Simona Assione.

Zpráva pro akademii
Polidštěný šimpanz Červený Petr vypráví, za pomoci retrospektivy a epizodních postav, příběh svého uvěznění, postupného ochočování a přejímání lidských mravů.
Ve zprávě pro členy akademie dospěje až k líčení svého současného postavení varietního umělce, který má vlastního impresária, renomé a polo-ochočenou opičí družku.

Bertram a Mescalinda
Rytíř Bertram vydal se kdysi, puzen metafyzickým hladem po absolutnu, do světa hledat pravdu. Jeho věrná manželka Mescalinda jej chtěla doprovázet, on však nechtěl o něčem takovém ani slyšet, byl toho názoru, že žena a absolutní pravda se nesnášejí. Mescalinda proto následovala svého manžela přestrojena za poustevníka Onufria, aby jej mohla – aniž on ji poznal – nenápadně ochraňovat. A sledovat.
Mescalinda se dává zděšenému Bertramovi poznat a vše mu vysvětluje. Běduje nad jeho nevěrností. Jako deus ex machina se zjevuje Krakonoš a oznamuje, že se rozhodl odměnit Mescalindinu věrnost: daruje rytířovi očarované housle. Hra na ně ochrání jejich majitele před každým pokušením. Kdykoliv by snad byl Bertram v nebezpečí porušit manželskou věrnost, stačí, když na housle zahraje úryvek z Mozartova houslového koncertu A-dur (K. 219) a svod k hříchu bude zažehnán. Nedostatek hudebního nadání nevadí, stačí dobrá vůle, výkon může být i jen přibližný. Mescalinda se tedy nemusí nadále o manžela strachovat, i když její domácí štěstí bude vykoupeno občasným týráním jejího hudebního sluchu. Inu, nic není zadarmo a každá láska si musí své trápení přestát.
Když Krakonoš vidí, že dobrosrdečný rytíř lituje intrikánů, nechá je obživnout a – aby již nemohli lidem škodit – zařazuje je mezi své trpaslíky. Nakonec jsou tedy všichni spokojeni. Jen Mescalinda trochu žehrá, že to mohl Krakonoš se svými houslemi vyřešit dokonaleji.