Scéna.cz 

Dvořák for Two

Dvořák for Two (Works for Violin and Piano), Gil Shaham – Violin, Orli Shaham – Piano.
Pod mírně odpudivým názvem CD „Dvořák for Two“ a vý-tvarně nepříliš zdařilou obálkou bookletu se skrývá vynikající nahrávka tří Dvořákových děl pro housle a klavír – Sonáty F dur op. 57 (B 106), Romantických kusů op. 70 (B 150) a slavné Sonatiny G dur op. 100 (B 183). Hraje mladý izraelský sourozenecký pár, trvale usazený v New Yorku. V do-bě vzniku nahrávky byli oba umělci ještě velmi mladí. Snímek byl totiž pořízen v roce 1995, kdy pianistce Orli Shaham bylo dvacet (!) a jejímu bratru Gilovi dvacetčtyři let. Z po-drobného textu vyplývá, že dvořákovský snímek byl jejich prvním pro renomovanou firmu Deutsche Grammophon. Nahrávka ovšem v žádném směru nepůsobí jako debut mladých adeptů koncertního umění, na CD je zachycen plně zralý výkon hotových umělců.
Hra obou hudebníků se vyznačuje vedle technické dokonalosti, která je dnes samozřejmostí, zejména třemi vlastnostmi – smyslem pro formu, poetičností v de-tailu a temperamentem. Houslista Gil hraje na housle Stradivari z roku 1699. Umí vytvořit dojem velkého tónu, aniž by si pomáhal neúměrně velkým vibratem. Proti našim domácím zvyklostem působí jeho hra zcela prostě, jakoby samozřejmě. Pianistka Orli ovládá celou paletu úhozů od jemného poetického legata až po energické forte. Zvuková vyrovnanost dua je dokonalá.

Na interpretaci celkem neprávem opomíjené sonáty je možno obdivovat zejména smysl obou hudebníků pro výstavbu formy a pro český charakter Dvořákovy hudby. Romantické kusy hrají Shahamovi zcela prostě, v sou-ladu s ra-fi-no-va-nou prostotou těchto čtyř klenotů komorní hudby. A so-na-ti-na je opět zcela v českém duchu. Nádherně se tu střídají místa hluboce poetická s oněmi nabitými až výbušnou energií. Po několikerém poslechu se mi zdá, že interpretačním vrcholem celého CD jsou druhá (Larghetto) a třetí (Scherzo) věta sonatiny. Larghetto hrají oba sourozenci s velkým vkusem, velmi poeticky, bez nejmenšího náznaku líbivosti. Scherzo zní v jejich podání jakoby utkáno z jemného krajkoví, kultivovaně a s vtipem. Obě krajní věty hrají v poměrně rychlém tempu, aniž by ztratili cokoli na zřetelnosti či poetičnosti. Je však možné, že během let uměleckého i lidského zrání dojdou k jinému názoru a budou tyto věty hrát o málo pomaleji.
Zvuková a technická stránka nahrávky je samozřejmě na nejvyšší možné úrovni. Obsáhlý booklet (v pěti jazycích) obsahuje po-drobné informace o obou umělcích a o vzni-ku nahrávky. Studie o Dvo-řákově hudbě jsou v každé jazykové mutaci (s výjimkou španělštiny) dílem jiného autora. Jsou však vždy obsahově zajímavé.