zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Bezchybný klarinetista Jan Mach na CD

Bezchybný klarinetista Jan Mach na CD

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Pod taktovkou Jiřího Kouta dospívá orchestr FOK k vysoké úrovni. I když jde o živou nahrávku (kde jsou ty časy, když se ještě gramofonové snímky natáčely takřka výhradně ve studiových podmínkách!), výkon tělesa je téměř bezvadný. Navíc je deska dramaturgicky šťastně naplněna: Kodályho vzpomínkou na hudbu cikánské kapely inspirovaná taneční báseň s názvem Tance z Galanty, Mozartův kontrastně křehký Koncert pro klarinet a orchestr A dur, KV 622, a nakonec dílo plné radosti a jasu, Beethovenova Symfonie č. 8 F dur, op. 93. Celá sedmdesátiminutová plocha tak dostala optimistický ráz a Koutovo pojetí tento charakter ještě zdůraznilo. V Kodályho Tancích přiblížil Kout úvodní partii k vysloveně impresionistickému výrazu; v průběhu skladby pak uplatnil cit pro vyvážení agogických zvrásnění s věcností, jež se zdařile vyhnula sentimentální rozbředlosti; přirozeně logicky vyšly promyšleně připravené tempové proměny.

Mozartův Koncert hrál Jan Mach: jeho výkon byl – snad až na drobné a pro posluchače v sále nepochybně téměř neznatelné intonační zakolísání v pomalé větě – bezchybný a odpovídal náladě díla: Mach s Koutem zvolili pro první větu příhodné tempo, sólista skvěle pracoval s odstíněním dynamiky; jeho podání imponovalo prakticky nepostřehnutelnými přechody v rejstřících i v hloubkách hebkým a ve výškách krásně svítivým tónem. Po něžné volné větě přišlo rondo, v němž se naplno projevil Machův spontánní, uvolněný přístup k danému úkolu, jeho spolehlivá virtuozita i vzdušná, samozřejmá lehkost. Za zmínku ale stojí Koutův doprovod: evokoval totiž pocit, že se sólistou vycizelovaně spolupracuje komorní těleso.
V Beethovenově díle začal Kout energickým, až ostře formulovaným nástupem, po němž vzápětí následovala minuciézní kresba s hladce plynulými, bezpečně vyladěnými dřevy a pak houpavá, lidově zbarvená melodika druhé části a uvážlivě volené tempo scherza s krásně znějícím sólem lesních rohů. Finále Osmé symfonie nese tempové označení Allegro vivace. Nepřemýšlel bych nad tempem, které Kout nasadil, kdyby přece jen nebylo možné rozeznat, že trioly vstupního tématu nejsou „vyhrány“ úplně zřetelně. Jestliže celý živý snímek nedává znát, že není natočen ve studiu (po prvých dvou skladbách jsou „odříznuty“ i potlesky), pak závěrečná věta by možná ve studiovém provedení vyzněla přehledněji. Ale to je jen detail: finále Osmé završuje výkon, který jasně dokazuje, kolik soustředěné studijní péče věnoval Jiří Kout přípravě tohoto veřejného koncertu, a jak systematicky vede svěřené těleso k reprezentativní úrovni.

FOK 0003-2031
Zoltán Kodály: Tance z Galanty; Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klarinet a orchestr
A dur, KV 622; Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 8 F dur, op. 93
Jan Mach – klarinet, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, dirigent Jiří Kout. Nahráno živě ve Smetanově síni Obecního domu v Praze 8. a 9. 9. 2010, hudební režie Jiří Štilec, zvuková režie Václav Roubal a Karel Soukeník. Celkový čas 70:21. Zdroj Hudební rozhledy 03/2011 - Petar Zapletal

20.3.2011 20:03:54 Redakce | rubrika - CD boxy

Časopis 20 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - CD boxy

Hlaskontrabas Oktet vydává nové „severské” album

Hlaskontrabas Oktet  (Foto: Zuzana Lazarová)

Unikátní hudební formace Hlaskontrabas Oktet, kterou tvoří čtyři zpěvačky a čtyři kontrabasisté pod vedením Pe ...celý článek



Časopis 20 - sekce

DIVADLO

Z první řady... Lída Engelová

Šťovík, pečené brambory

Cesty Lídy Engelové
Dokumentární portrét renomované osobnosti současného českého divadla, která v těchto dn celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Strhující drama Anthropoid

Anthropoid

Anthropoid
Akce má krycí jméno. Strhující filmové zpracování atentátu na Reinharda Heydricha, provedeného v celý článek

další články...