Scéna.cz 

2 x Karel Kryl

Bratříček Karel
Tragické osudy českého legendárního zpěváka Karla Kryla polským pohledem doplněným o unikátní archivní ukázky (2016). Režie K. Krauze. „Bratříček Karel“ ukazuje tragické osudy legendy dvou československých revolucí – 1968 a 1989. Dokument přibližuje neznámé události ze života Karla Kryla (*12. 4. 1944 – †3. 3. 1994) a představí zajímavé archivy, které nebyly širší veřejnosti známy. Texty jeho písní jsou dodnes aktuální – byl vizionář, předvídal budoucnost, ale zároveň výborně reflektoval současnost. Věčný rebel... Co bylo tak přitažlivého na „malém zpěvákovi s velkým hlasem“, že řadu let po jeho smrti lidé stále zpívají jeho písničky a čtou jeho poezii? Jaké je místo umělce v tragických dějinách vlasti? Může jednotlivec ovlivnit chod dějin? Jaký vliv na psychiku tvůrce mají jeho traumatické zážitky z dětství? Byl Kryl obětí dějin svého národa? Milovaly ho davy, ale umíral opuštěný a zatrpklý – protože nikdy nedělal kompromisy. Tyto a další otázky se rozhodla položit autorka filmu Krystyna Krauzeová.
Režisérka je zároveň vypravěčkou dokumentu, její životní osud je úzce spjat s tvorbou i osobními kontakty s Karlem Krylem. Tímto filmem mu „splácí“ dluh. Je to zároveň paralelní příběh osudů našich sousedních zemí, o vztahu Kryla k Polsku a Polákům. Zpěvák zpíval spoustu svých písní v polštině – v 2014 roce v Čechách vyšla jeho deska Solidarita, záznam koncertu, jenž Kryl věnoval polským exulantům, kteří se ocitli na Západě po vyhlášení výjimečného stavu. Jeho osudy byly spjaté s Poláky od raného mládí, a spolupráce s nimi v rádiu Svobodná Evropa toto přátelství ještě prohloubila. V 80. letech 20. století byl Kryl v Polsku velmi oblíbený díky samizdatové kazetě zpěvačky Antoniny Krzysztoń. Jeho nepovedený návrat do vlasti odstartovalo setkání exilu s občany Československa v polské Vratislavi dva týdny před sametovou revoluci. Kromě českých známých a příbuzných (ve filmu vystupují: Jan Kryl, Miroslav Kovařík, Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Jiří Černý, Karel Jadrný a Friedrich Taussig) o svých setkáních s Krylem budou vyprávět i Poláci: Agnieszka Hollandová, Andrzej Zajączkowski, Antonina Krzysztońová, Alfred Znamierowski a zpěváci Jacek Kleyff a Michał Tarkowski.
Vysílání: 28.4., 15.00 hod., ČT2

Mollové tóny Karla Kryla
Známý písničkář nás všechny svou osobní zpovědí nutí k zamyšlení nad národní a občanskou odpovědností (1992). Kamera B. Slavík. Scénář a režie J. Moc. Rozhovor s písničkářem a básníkem Karlem Krylem byl natočen v létě roku 1992, dva roky po sametové revoluci, těsně před rozdělením Československa na dva samostatné státy a téměř dva roky před jeho předčasným odchodem. Skeptický a zahořklý autor-analytik upřímně a necenzurovaně hovoří nejen o svém životě v emigraci, ale i o současnosti počátku devadesátých let, která v něm vyvolává řadu otázek. Možná ale dnešní divák z nadhledu let, která uběhla od natočení pořadu, pochopí řadu jeho výhrad k tehdejšímu vývoji lépe a ostrý analytický pohled básníka mu bude bližší. Živě jsou ve vesnické hospůdce i jinde zpívány autorské písničky.
Karel Kryl (*12. 4. 1944 – †3. 3. 1994), byl básník a písničkář, hlavní představitel československé protikomunistické písně. Mnohé z nich zlidověly a staly se z nich symboly boje proti totalitní moci, např. Bratříčku, zavírej vrátka, kterou napsal těsně po okupaci 1969. Dvacet let žil v exilu v západním Německu. Po návratu v roce 1989 dále v rozhovorech pro média a ve své tvorbě nesmlouvavě kritizoval dění ve společnosti. Psal si vlastní hudbu i texty, v jeho repertoáru byly jak satirické nebo vážné písně reflektující společnost, tak poetické a melancholické balady.
Vysílání: 29.4., 07.40 hod., ČT2