Scéna.cz 

Planetárium Václava Neckáře vychází s DVD

Vydavatelství Supraphon vydává legendární album Václava Neckáře PLANETÁRIUM, včetně televizního zpracování z roku 1983 v režii Jana Bonaventury. Reedice dvojalba Václava Neckáře Planetárium ve zvukové i filmové podobě. Jde o komplet (2CD+DVD), který potěší jak příznivce zmíněného zpěváka a muzikantů, kteří se „motali“ kolem něj, tak i všechny, kteří se zajímají o historii a milníky československého rocku. Václav Neckář v Planetáriu dokazuje, že „umí“ prakticky jakékoliv hudební žánry a že je navíc vybaven i pohybově; autory jednotlivých kompozic projektu jsou pak skutečné špičky té doby. Planetárium je jedním z důkazů, že i v časech politicky tragických u nás vznikaly hudební a pódiové skvosty, které daleko předběhly svou dobu.

K vydání tohoto jedinečného kompletu napsal v bookletu publicista Jiří Černý: „Vznik tohoto někdejšího dvojalba v roce 1977 zastihlo čtyřiatřicetiletého Václava Neckáře v zářivé zpěvácké formě. Planetárium bylo z hlediska Neckářovy kariéry jakýmsi vybočením. Hitmaker, o jehož přízeň se ucházely davy fanoušků – a tudíž i davy skladatelů a textařů – a pro něhož bylo hračkou nazpívat úspěšné české verze písní Small Faces, Leonarda Cohena nebo dokonce i Rolling Stones, idol, který v těch dobách neskončil v čtenářské anketě o Zlatého slavíka od roku 1965 hůře (s výjimkou roku 1970) než na druhém či třetí místě, přestal myslet na hity a otevřel zeširoka prostor budoucího Planetária všem příchozím. Nakonec se písničky vybíraly asi ze čtyřiceti nabídek. Skupina Bacily dostala na Planetáriu největší příležitost své kariéry. Kytarista a aranžér Ota Petřina, tak trochu Neckářův Spector, sestrojil spolu s Neckářovým bratrem Janem, klávesistou, cellistou a dalším aranžérem pohádkový, zvukově idealizovaný kosmos krásných představ a pestrých dějů, vztahů a lidí. Ohlas Planetária si po dvou letech vyžádal jevištní podobu. Karlínské divadlo bývalo v roce 1980 nabité, denně a v sobotu dvakrát.
Devadesátiminutové představení, hrané bez přestávky, se stalo událostí československého pódiového rocku a zapsalo se do jeho historie podobně jako kdysi „Ondráš podotýká“ s Olympicem.
Každé album obstojí ve zkoušce času jen schopností probouzet v nových posluchačích nové obrazy.
Planetárium takovým křídlem fantazie myslím je.“