Scéna.cz 

Kajetánské divadlo - 170 let

Zajímavé výročí – 170 let od založení Kajetánského divadla – uplynulo 27. července. A čím bylo právě toto divadlo, založené na amatérské bázi, pro české divadlo tak důležité?
Obrozenecké snahy pozvednout roli českého „národního“ divadla narážely na nejrůznější problémy a první pokusy o koncipování programu českého divadla byly neustále ohrožovány nepříznivým pohledem nejen ze strany německé, ale bohužel i české…
Bezprostředním impulsem k založení ochotnického divadla mladých českých spisovatelů a dalších příslušníků české inteligence, sdružených kolem Tylových Květů, se stalo rozhodnutí tzv. českých stavů pověřit řízením Stavovského divadla Němce J.A.Stögra. Příslušníci české inteligence se obávali, že nová koncepce repertoáru Stavovského divadla zcela vyřadí českou tvorbu. Ve snaze předejít hrozícímu úpadku českých her a připravit event. náhradu za ně alespoň pro vzdělanější vrstvy českého publika založil Tyl v zimě 1833-1834 spolu s přáteli K.S. Amerlingem a F. Dittrichem (kteří měli navenek reprezentovat), a skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, F. Hajnišem, K.H. Máchou, F.J. Rubešem, K. Sabinou a dalšími ochotnické divadlo, ve kterém měly být realizovány představy mladé generace. I když se časem ukázalo, že obavy o osud českých her ve Stavovském divadle nebyly oprávněné, mladí spisovatelé už od provedení svého záměru vybudovat nezávislou generační scénku „první samostatné české národní divadlo“, jak ji nazval později Tyl, již neustoupili.

Prostředí pro svůj experiment nalezla Tylova skupina v bývalém klášteře tzv. Kajetánském domě na Zámeckých schodech čp. 192/III, v jehož refektáři (jídelně) už na sklonku 20. let hrávala česká ochotnická společnost.
Během čtyřleté existence sehrálo České divadlo v Kajetánském domě cca 25 představení, z nichž menší část byla určena pouze zvaným hostům, větší část byla určena širší veřejnosti. Pokud jde o repertoár, uplatňovala se tu především dramatika domácí – nové hry Klicperovy (ty tvořily páteř repertoáru), Štěpánkovy a Tylovy. Ze zahraničních autorů především Raimund, Bäuerle a Raupach. Pokud jde o žánry, převahu měly veselohry a frašky.
K vlastnímu zahájení 27.7. 1834 byla zvolena Kotzebuova aktovka Tři otcové najednou, Tylův přepis Castelliho hříčky Oba šelmy a Štěpánkova původní aktovka Hastroš.
Divadlo nemělo dlouhého trvání, po zásadních rozporech s K.H. Máchou se rozhodl J.K. Tyl odejít v roce 1835 z Prahy. V roce 1836 pak Mácha neočekávaně zemřel. Také ostatní členové souboru postupně odpadli. Kromě toho provázela existenci divadla vleklá návštěvnická krize, a tak se nakonec divadlo v roce 1837 rozpadlo definitivně.
Nicméně, z hlediska divadelní historie je existence a působení Kajetánského divadla hodnocena velmi kladně jako nejvýraznější z raných pokusů o vytvoření programu „českého národního divadla“. Značně ovlivnilo především české ochotnické hnutí.
V letech 1834-37 se toto divadlo stalo nepochybně stalo nejdůležitějším ohniskem českého divadelního vývoje. Nicméně situace pro vybudování stálého koncipovaného českého divadla v té době ještě nedozrála. Proto sen o „národním divadle“ , zůstal v té době pouhým snem,, (Podle Dějin Českého divadla II, vyd. Academia 1969)