zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Berlín Alexanderplatz na Štvanici

Ze zkoušky souboru Tygr v tísni

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Umělecký soubor Tygr v tísni působící ve VILE Štvanice připravuje hudebně – scénickou adaptaci expresionistického románu Alfreda Döblina Berlín Alexandrovo náměstí, který se řadí mezi vrcholy německé meziválečné moderny. Inscenaci Berlín Alexanderplatz v režii a dramaturgii Ivo Kristiána Kubáka a Marie Novákové divadlo poprvé uvede 8. března 2019 ve 20:00 hod.
Červenou nití románu je příběh France Biberkopfa, pasáka, zloděje a trestance, který se rozhodl stát se slušným člověkem, ale není mu přáno, zaplete se do zločinu, je vážně zraněn, vlastní vinou přijde o blízkou bytost, zešílí a přesto stále houževnatě uniká smrti. Tato nit se ale ztrácí a znovu objevuje v tepajícím obrazu velkoměsta, velkolepé montáži, která zachycuje každý zvuk, každý náhodný příběh, každý odposlechnutý dialog, každý novinový článek, reklamní heslo, lékařský posudek, každou píseň a každé zákoutí města Berlín.

„Hrdinové naší inscenace nejsou šlechtici, vzdělanci, rozervanci ani umělci. A přesto mají tihle bezvýznamní lidé rozměr antických hrdinů“, říká dramaturgyně Marie Nováková.
V hudebně - scénické skladbě Berlín Alexanderplatz provází France (Michal Lurie) Berlínem dvacátých let čtyřčlenný chór
(Eva Josefíková, Dana Marková, Petr Šmíd a Filip Kaňkovský) a dva hudebníci (Jan Hovorka – klávesové nástroje a Marek Urbánek - perkuse). Společně s nimi bloudí divák labyrintem slov a zvuků po Alexandrově náměstí, kde ještě nestojí ikonická televizní věž, kde se bourá staré a staví nové, kde se prodávají noviny a holky. Hospodami, kde se schází galerka, a kde se střetávají a explodují komunistické, anarchistické a fašistické ideologie. Jatky, kde teče krev, bučí, mečí a kvičí umírající dobytek, kde vládne smrt. Byty, kde se souloží, znásilňuje a bije, aniž by tomu kdokoli věnoval pozornost. Otěže příběhu drží v rukou Smrt (Kryštof Krhovják), která vidí do každého zákoutí města i duše, která se periodicky připomíná, vede diváka příběhem, zavádí jej do slepých uliček a zase vrací k příběhu France Biberkopfa, na němž má svůj osobní zájem.

“V první polovině, kdy se jedná spíše o koláž, hektickou atmosféru a jistou ztracenost, jsme se snažili vyjádřit pomocí tvarů a materiálů určitý kontrast mezi agresí a křehkostí. Když se vyznění a tempo textu změní v druhé polovině, zkonkretizuje se, to samé, s trochou nadsázky, se stane i ve scénografii. Takové malé kousky realismu.” Ivana Kanhäuserová, scénografie.
Jak řekl o románu Berlín Alexandrovo náměstí Reiner Werner Fassbinder: „Je to dílo, které nutí k morálním postojům, aniž by bylo moralistické, a které pomáhá akceptovat obyčejné jako vlastní, jako svaté, aniž by bylo samo obyčejné a svaté už vůbec ne, nebo aniž by si hrálo na zpověď o vlastním nitru a na ty věci kolem něj.“

4.3.2019 16:03:55 Redakce | rubrika - Zveme ...