Scéna.cz 

Osobnosti českého grafického designu ― Jiří Rathouský

Šestá výstava z cyklu Osobnosti českého grafického designu je věnována výtvarníkovi a typografovi Jiřímu Rathouskému, kterého proslavily především návrhy informačních systémů a koncepční řešení řady významných knižních edic. Tvorba Jiřího Rathouského však zahrnuje vše od propagační grafiky přes návrhy log až po design výstav.

Doprovodná výstava 23. mezinárodního bienále grafického designu Brno 2008, Ambit Místodržitelského paláce Moravské galerie v Brně, Moravské náměstí 1a. Výstava potrvá do 5. října 2008.

Jiří Rathouský se věnoval grafice už od maturity na karlínské reálce v roce 1942. Po válce začal studovat na pražské technice, odkud přešel ke studiu výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity (1945–1949). Již na počátku padesátých let měl vyhraněný zájem o krásnou knihu a písmo a začal pracovat pro různé nakladatelské subjekty. Podílel se na designu československých expozic na světových výstavách EXPO 67 v Montrealu a EXPO 70 v Ósace. Společně s manželkou Dorou Novákovou stáli u zrodu tvůrčí skupiny Máj v roce 1957 a Horizont v roce 1959.

Pro své koncepční myšlení byl předurčen k úspěšné realizaci informačních a orientačních systémů. K jeho dílům patřil informační design pro Novou scénu Národního divadla a informační systémy pro hotely Intercontinental v Praze a Thermal v Karlových Varech. Počátkem devadesátých let vypracoval orientační systém i pro český parlament. Jeho nejvýznamnější zakázkou z přelomu šedesátých a sedmdesátých let byl variabilní integrovaný pražský dopravní informační systém, který se uplatnil pro trasu C pražského metra. Autor však počítal s jeho rozšířením i na další dopravní prostředky MHD. Originální abecedu pod názvem Metron vypracoval v letech 1971–1972 Jiří Rathouský ve spolupráci s designérem Petrem Tučným. Kromě písma Metron, inspirovaného abecedou Syntax-Antiqua Hanse Eduarda Meiera, vznikla pro staniční hodiny Pražského metra i řada překlápěcích číslic s názvem Digita. Rathouského písmo Metron se dočkalo zásluhou Marka Pistory a Františka Štorma digitalizace ve Střešovické písmolijně. Rathouského rozhled v oblasti současného výtvarného umění a tvůrčí myšlení nacházely od konce padesátých let uplatnění v návrzích knižních obálek. Jeho rukopis je rozpoznatelný na celé řadě knižních titulů a jeho úsilí o koncepční řešení vytvořilo výraznou tvář mnoha knižních edic. Z jeho dílny pocházejí grafické značky nakladatelství Albatros, Artia, Československý spisovatel, Orbis a Olympia. Je i autorem léty zažité značky Národního divadla v Praze ve tvaru korunky z lipových listů nad iniciálami ND, která byla v roce 2003 nahrazena novým logem Milana Jaroše.

Rathouského originální design se uplatnil zejména v edici Mladé cesty nakladatelství Mladá fronta, pro niž navrhl unikátní knižní řadu s potištěnými textilními přebaly, v nichž se inspiroval lettrismem, informelem a objekty současného umění (Úniky Karla Pecky, 1966, Protokoly Václava Havla, 1966). Výjimečné jsou i jeho knižní obálky pro hudební tituly, u nichž dokázal grafickou zkratkou evokovat charakter a rytmus hudby; příkladem je ediční řada s názvem Hudba na každém kroku ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (KLHU), později Státní hudební vydavatelství (SHV). Již v šedesátých letech použil dnešními grafiky oblíbený motiv: složený plakát ve formě knižního přebalu (Běží Zátopek, Olympia Praha 1967).